ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bez Bulharů by se nesklízelo. Zemědělství chybí lidé, zachraňují ho cizinci

  • 45
Až devadesát procent zemědělských podniků v Olomouckém kraji pociťuje nedostatek pracovníků. Největší potíže s jejich zajištěním jsou v živočišné výrobě, v rostlinné pak podle Agrární komory chybí hlavně posily na sezonní práce na polích, sadech, vinicích a chmelnicích.

„Nedostatek pracovníků v zemědělství je v celé České republice. Neznám nikoho, kdo by měl dostatek kvalitních sil. Lidé nejsou a nebudou,“ přiblížil předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Jeho podnik by okamžitě přijal pět lidí do živočišné a pět do rostlinné výroby.

Tři čtvrtiny podniků, které se zapojily do celorepublikového průzkumu Agrární komory, uvedly, že jim chybí až pětina z celkového počtu zaměstnanců. V několika případech vyčíslily nedostatek dokonce až na 40 nebo 60 procent.

V živočišné výrobě jsou potřeba nejen zaměstnanci na práce ve stájích a ošetřovatelé zvířat, ale také lidé s hlubšími znalostmi o péči o zvířata nebo krmivářství. V rostlinné výrobě nejvíce scházejí opraváři a řidiči zemědělských strojů a agronomové.

„Některé pozice lze nahradit dokonalejší technikou, ale i ta potřebuje odborníky, které složitě hledáme,“ řekl předseda Zemědělského družstva v Senici na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil.

Mladé zemědělství netáhne

Potíže se navíc podle Agrární komory budou prohlubovat. „Největší problém spatřujeme v tom, že populace pracovníků v zemědělství stárne a zároveň neprobíhá mezigenerační výměna v tomto oboru. Důvodem je, že zemědělství má v očích veřejnosti, a především u mladých lidí, bohužel velmi nízkou prestiž,“ vysvětluje prezident komory Jan Doležal.

S tím, že práci v zemědělství nevidí mladí jako atraktivní, souhlasí i předseda zemědělského družstva v Senici na Hané Jaroslav Navrátil.

„Problém je už od zemědělského školství, tam to začíná. Pro mladé to není atraktivní obor, zvolí si raději cestu manažerů, právníků a podobně. Mladých nám nastupuje méně, než bychom potřebovali,“ řekl. Pokud zaměstnanec odejde do důchodu, náhradu družstvo hledá složitě.

Zemědělským podnikům nechybí jen stálí zaměstnanci, ale také sezonní. Často tak musejí najímat posily ze zahraničí, kterých přijíždí do Česka každý rok kolem dvaceti tisíc.

„Brigádně nám pomáhají hlavně Bulhaři, Rumuni, Moldavci a Ukrajinci. Zachraňují celé zemědělství,“ podotkl Lichnovský.

Některé podniky potřebují zahraniční brigádníky dokonce celoročně. „Češi se do práce v zemědělství moc nehrnou, protože mají dostatek peněz bez práce. Náš sociální systém je špatně nastavený,“ dodal Lichnovský.

Využití pracovních agentur je limitované

Problém je i v tom, že jen velmi málo pracovních agentur nabízí práci v tomto odvětví. Na vině mohou být i peníze nabízené za tuto práci.

„Jsme pro zemědělce drazí a současně nedokážeme nabídnout českým brigádníkům jimi požadovanou mzdu za dřinu na poli, kterou podle zákoníku práce určuje zemědělec, tedy jde o srovnatelnou mzdu s jeho zaměstnanci,“ přiblížil Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.

Agentury totiž nesmějí používat pro práci dohodu o provedení práce, ale pouze dohodu o pracovní činnosti či pracovní smlouvu, na nichž podle Burkoviče prodělává brigádník i zemědělec.

„Když k tomu připočtete klesající výkonnost českých brigádníků i zájem o dřinu na poli, stalo se zemědělství rájem různých zprostředkovatelů a občanů z nových východních a jižních zemí EU, plus mimo EU,“ dodal.

Situaci s nedostatkem pracovníků v českém zemědělství by podle Agrární komory pomohla především propagace tohoto oboru u veřejnosti.

„Z našeho pohledu by bylo potřeba seznamovat děti s tím, jak vypadá současná moderní zemědělská praxe, už na základních školách, a dále posílit kvalitu učňovského, středoškolského a vysokoškolského vzdělání se zaměřením do zemědělské praxe,“ dodal prezident komory Doležal.

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv