„V Olomouckém kraji jsme od ledna do října tohoto roku vyšetřovali 955 srážek s lesní či domácí zvěří. Je to o 96 více za stejné období loňského roku,“ porovnal policejní mluvčí Libor Hejtman.
Příčinou nárůstu počtu takových nehod je podle myslivců plašení zvěře. Už srážka s padesátikilovým divokým zvířetem může být pro řidiče fatální, například dospělý jelen přitom váží zhruba čtvrt tuny.
„V lesích se hodně těží dřevo, chodí tam davy lidí, a proto pak zvěř nemá klid,“ shrnul jednatel okresního mysliveckého spolku v Prostějově Jiří Procházka.
Kvůli tomu se podle něj zvěř přemisťuje na klidnější místa, chodí i přes silnice, a tak hrozí čím dál více střetů.
Nejvíc srážek se zvěří: v podvečer a nad ránem
Nejvíce srážek je podle statistik navečer, tedy v době, kdy vysoká chodí na pastvu, a pak nad ránem, kdy se vrací zpátky do polí a lesů.
Nejrizikovější je podle Procházky období říje, kdy zvířata pobíhají nevyzpytatelně na různých místech po celý den. Jelení říje už skončila, brzy nicméně vypukne u divočáků. Zvěř obvykle vyplaší také hony, jejichž sezona je v plném proudu.
Střetům se dá bezpečně zabránit jedině ohrazením silnic. „Oplocení třeba dálnice nebo rychlostních silnic jsem urgoval. Někde se to povedlo, ale například dálnice přes Prostějov až do Olomouce stále oplocená není,“ konstatoval Procházka.
Přitom je to pro hrozbu střetu se zvěří jeden z nejhorších úseků v regionu. K nehodám se zvěří nicméně dochází i na silnicích nižších tříd. „Každopádně víme, že se nedá oplotit každá menší cesta mezi vesnicemi,“ podotýká Procházka.
Nebezpečné kolize podle něj hrozí třeba na silnicích poblíž vojenského újezdu Libavá nebo v úseku mezi Ondraticemi a Vranovicemi na Prostějovsku, kde se nachází přechod z lesů vojenského újezdu Březina do polí.
Pomohou ploty a pachové ohradníky
Kromě oplocení či pachových ohradníků může střetům podle expertů zabránit už jen řidič rozumnou jízdou. V některých úsecích, kde hrozí větší pravděpodobnost výskytu divokých zvířat, upozorňují na nebezpečí dopravní značky.
„Pochopitelně neoznačují všechna místa, kde může zvěř do silnice vběhnout,“ sdělil policejní mluvčí Hejtman.
V lesních úsecích doporučuje automaticky snížit rychlost jízdy, zvýšit pozornost a předvídat. „V případě, že zvěř uvidíme v blízkosti silnice, je dobré přepnout z dálkových světel na potkávací, abychom zvěř neoslnili a případně ji nechat přejít,“ popsal.
Pokud už přes cestu přeběhne zvíře, vždy je podle něj potřeba počítat s tím, že jsou za ním ještě další kusy. Kromě přepnutí světel odborníci z BESIP doporučují i zatroubit, a pokusit se tak zvíře vyplašit.
Když už je střet nevyhnutelný, je důležité intenzivně brzdit a snažit se udržet auto v přímém směru, což je v tu chvíli bezpečnější než snaha vyhnout se kolizi.
Podle BESIP má pozorný řidič šanci zastavit i při rychlosti 80 kilometrů v hodině, pokud zvíře spatří ve vzdálenosti minimálně 60 metrů. V rychlosti 100 kilometrů v hodině už ale bezpečně zastavit není možné, a srážka je tak nevyhnutelná.
Srážka se zvěří je vždy dopravní nehoda
„Při střetu se zvěří jde o dopravní nehodu, při které utrpěla škodu na majetku třetí osoba, v tomto případě myslivecké sdružení,“ podotkl Hejtman.
Všechny havárie, i ty, při kterých může být škoda na vozidle minimální, se podle něj musí neprodleně oznámit policii a vyčkat na místě, dokud nepřijede.
„Policie havárii oznámí myslivcům, kteří uhynulý kus odvezou do kafilerie. V případě, že je zvíře jen lehce zraněno, převezou jej do záchranné stanice,“ doplnil Hejtman.
„Často se také stává, že když lidé mají jen málo poničené auto, zvěř naloží do kufru a odjedou s ní. To je pytláctví jak vyšité,“ upozornil Procházka.
Postih je přitom tvrdší než dříve. Ministerstvo zemědělství na začátku října navýšilo ceny za nelegálně zabitou zvěř. Například hodnota upytlačeného divočáka je podle nového ceníku až 26 705 korun, jelen může vyjít až na 29 300 korun a srnec na 28 tisíc korun.
