V opraveném červeném domku mohou zájemci vidět třeba Bezručovu postel, jeho obrazy a knihy, ale i hřeben, břitvu nebo brýle, které používal. Autor sociálně laděné poezie tady bydlel v závěru svého života až do smrti v únoru roku 1958.
„Na přelomu století muzeum připravilo expozici Básník slezského lidu. V červeném domku byla otevřená až do roku 2005. Pro současnou expozici jsme vybrali další nové předměty,“ přiblížil historik Muzea a galerie v Prostějově Filip Gregor.
O opravách chátrajícího červeného domku a sousedního – dnes už zbořeného – bílého domku se mluvilo dlouhé roky. Hejtmanství, pod které prostějovské muzeum spadá, rozhodlo, že opraví jen jednu ze staveb. Bílý domek tak šel k zemi, rekonstrukce červeného stála osm milionů korun.
24. ledna 2019 |
Proti tomuto plánu však vznikla petice, podepsalo ji několik desítek lidí. Podle autora petice Jiřího Kastnera z Kostelce na Hané oba Bezručovy objekty historicky tvořily jeden celek. Když zde Bezruč bydlel, převážnou část schůzek měl v bílém domku. Červený obýval a málokoho zval k sobě domů.
„Z tohoto pohledu to má své historické odůvodnění. Bílý dům navíc tvoří tradiční nároží ulice. Jsem z toho smutný a naštvaný, že se bourá, protože je to dům, který na toto místo patří. Žádné extra opravy nepotřeboval,“ argumentoval již dříve Kastner.
Vystaveny jsou věci, které ještě nikdo neviděl
Historik Gregor potvrzuje, že Bezruč byl uzavřený člověk, do svého domova si návštěvy moc nezval.
„Byl to tichý a samotářský člověk, měl rád své soukromí. Rád však podnikal výlety do přírody a do okolí, takzvané výplazy. Ani moc fotografií z jeho života není. Z jeho dětství a mládí máme ve sbírkách dvě nebo tři a v pozdějších letech neměl rád, když ho lidé fotili. Proto se dochovaly vesměs jen momentky,“ vysvětlil historik.
Návštěvníci červeného domku nyní mohou alespoň trochu nahlédnout do Bezručova světa. V přízemí je mimo jiné jeho pracovní stůl, zrestaurované obrazy, které básník měl, původní postel s přehozem nebo knihy a sochy, jež dostal k 90. narozeninám.
„Jsou tam věci, které nikdo ještě neviděl. Vybrali jsme například knihy, jež četl, máme tam jeho osobní věci, hřeben, břitvu, brýle nebo hornický kahan, který dostal,“ dodal Gregor.
Po revoluci zájem o Bezruče upadl a expozice zanikla
Původně se nová Bezručova expozice měla v opraveném červeném domku otevírat již před časem.
„Plán byl otevřít pro veřejnost již v dubnu, ale bohužel jsme kvůli koronaviru museli termín posunout. I přesto, že dům je v okrajové části města Kostelec na Hané, věřím, že si k němu najdou cestu i turisté,“ podotkla ředitelka Muzea a galerie v Prostějově Soňa Provazová.
Před domem jsou stojany na kola, na boku stojí pergola, kde si návštěvníci a turisté mohou posedět, nechybí travnatá plocha a ani altánek, v němž básník rád odpočíval. Pro veřejnost bude červený domek otevřený jen od dubna do října, pro zájemce nebo školy je navíc muzeum připraveno zajistit odborný výklad.
Autor sociálně zaměřené poezie Petr Bezruč se v Kostelci na Hané poprvé objevil v roce 1895 na návštěvě, poté roku 1899, kdy zde strávil zdravotní dovolenou, a potřetí ve městě zakotvil víceméně natrvalo v letech 1939 až 1942. Pak bydlel v červeném domku až do své smrti.
Původní profesí byl poštovní úředník v Brně, zájem obdivovatelů přilákal poté, co se prozradilo, že je autorem Slezských písní. Sbírka při svém vydání na počátku 20. století zasáhla tehdejší společnost jako blesk.
Po sametové revoluci ale zájem o Bezruče upadal. Původní expozice byla nakonec úplně uzavřena a červený i sousední bílý domek zůstaly prázdné. Až po patnácti letech se Bezruč opět dočkal pozornosti.
Opravený červený domek Petra Bezruče se nachází v Kostelci na Hané na Prostějovsku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
