Už příští rok by žákům a studentům středních škol měl pomáhat při výuce zeměpisu webový portál nazvaný Geoskop.
„Novou webovou platformu Geoskop, podporující výuku zeměpisu na základních a středních školách, připravují geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Portál nabídne úlohy vhodné pro distanční i prezenční výuku,“ přiblížila Šárka Chovancová z Univerzity Palackého v Olomouci.
„Geoskop se snaží učitelům a žákům přinést moderní vzdělávací portál, na kterém najdou soubor výukových a metodických materiálů a aktivit,“ dodal vedoucí projektu Jan Hercik z katedry geografie Přírodovědecké fakulty.
„Při tvorbě portálu i jednotlivých aktivit jsme se snažili vycházet z hlavních principů a požadavků moderní pedagogiky,“ uvedl Hercik.
Autoři se mimo jiné inspirovali distanční výukou zavedenou kvůli koronaviru. „Technické prostředky a nástroje, které tady už nějakou dobu existují, chceme využít k podpoře aktivizační výuky zeměpisu,“ podotkl Hercik.
Internet nejen zdrojem informací
Internet nemusí být podle Hercíka při výuce jen zdrojem textů, fotek či videí, ale může poskytnout i zábavnou formu učení.
„Chceme žákům nabídnout prostředí pro interaktivní řešení zeměpisných úloh, v nichž zkoumáním problému mohou objevit, prohloubit a fixovat obecnější geografické poznatky. Zároveň s tím budou rozvíjet své digitální dovednosti a analytické myšlení, ale i mezipředmětový nadhled,“ poznamenal.
Klid na učení
Autoři projektu provádějí celostátní sběr dotazníků ke zkušenostem s distanční výukou na vysokých školách. Postřehy vysokoškolských studentů budou užitečné nejen pro organizaci univerzitní výuky, ale lze je využít i při volbě metod a postupů distanční výuky pro nižší stupně vzdělávání.
GeoskopNa projektu Geoskop participují i odborníci z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Do projektu TA ČR Geoskop: distanční výuka zeměpisu na základních školách a gymnáziích jsou zapojeny katedra geografie Přírodovědecké fakulty a katedra historie Filozofické fakulty UP spolu s Klvaňovým gymnáziem a střední zdravotnickou školou Kyjov, ZŠ TGM Otrokovice a ZŠ Jungmannova Litovel. |
Distanční výuka podle Jana Hercika přináší řadu didaktických, pedagogických i psychologických úskalí a rizik.
„Obecně platí, že čím jsou žáci mladší, tím těchto rizik přibývá. Stejně tak tomu je i v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. I u nich se ukázalo, že distanční výuka pro ně většinou není to pravé ořechové,“ upozornil.
Při distanční výuce děti nemohou rozvíjet přirozené sociální kontakty s ostatními žáky. Další zásadní překážkou při distanční výuce bylo často nevyhovující prostředí, ve kterém se žáci museli vzdělávat. Domácí prostředí neposkytuje dostatek klidu a soukromí.
„Po návratu dětí do škol se ukázalo, že pomyslné nůžky mezi žáky se kvůli dlouhé distanční výuce ještě víc rozevřely. Další úskalí distanční výuky lze sledovat i z pohledu učitelů. Především v prvních týdnech a měsících se řada učitelů odvážně pouštěla do neprobádaných vod distanční výuky. Stejně jako u žáků se i v případě učitelů postupně začaly čím dál více rozevírat nůžky v kvalitě výuky. Zatímco někteří zahlcovali žáky kvanty online testů a hodinami výkladu, jiní se snažili přicházet se zajímavými projekty či natáčeli výuková videa,“ popsal Hercik.
O podobách distanční výuky diskutovali 6. května také účastníci online konference, která propojila učitele a studenty napříč všemi stupni vzdělávání. Mnohé nástroje a postupy, o kterých účastníci diskutovali, bude možné použít i při prezenční výuce.
