Znovuobjevená vánoční mše Josefa Schreiera zazněla například na Boží hod 2015 v...

Znovuobjevená vánoční mše Josefa Schreiera zazněla například na Boží hod 2015 v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně. | foto: Petr Němeček

Populární mši skladatele z Dřevohostic poslalo Hej mistře do zapomnění

  • 1
Jeho vánoční mše je starší než známá skladba Jana Jakuba Ryby Hej mistře a v 18. století byla velmi populární, pak však na víc než dvě století upadla v zapomnění. Teď si obyvatelé Dřevohostic na Přerovsku skladatele Josefa Schreiera znovu připomínají u příležitosti uplynutí 300 let od jeho pokřtění v tamním kostele.

O to, že v českých a moravských chrámech v posledních letech už zase zní i Schreierova mše Missa pastoralis in C boemica se zasloužili dnes již zesnulý znalec skladatelovy hudby Jan Trojan a také učitel a historik z Dřevohostic Zdeněk Smiřický, který je hlavním šiřitelem Schreierových skladeb. Skladba zazní ve Schreierově rodišti v pátek.

„Slavnostní koncert z díla našeho dřevohostického rodáka bych chtěl věnovat Janu Trojanovi. To on skladatele ve vztahu k jeho rodným Dřevohosticím po mnoha letech bádání objevil,“ řekl Smiřický.

Josef Schreier se v obci narodil 2. ledna 1718, podstatnou část života ovšem prožil v Bílovicích u Uherského Hradiště, kde vyženil kantorské místo. Kantoři byli většinou chudí venkovští učitelé, kteří museli vyučovat i sloužit v kostelích, hrát při mších na varhany a řídit pěvecké sbory i hudbu na kostelních kůrech.

Schreier složil svou vánoční mši kolem roku 1760, o čtyřicet let dřív než Jan Jakub Ryba napsal Hej mistře. Zhruba sto let byla Schreierova mše velmi oblíbená nejen na Moravě, ale i v Uhrách a v Polsku, poté ji však vytěsnily skladby modernějších skladatelů, jakým byl právě Ryba.

Schreierova skladba je přitom podle odborníků významná svou melodičností a tím, že mimo liturgickou latinu dává prostor lidovému nářečí z Valašska.

„Nikdy jsem se nesetkal s něčím tak originálním. Kdyby žil Josef Schreier ve Vídni, byl by druhým Haydnem,“ tvrdil Jan Trojan, muzikolog a profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, který v roce 1983 objevil kompletní partituru Schreierovy vánoční mše v archivech benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna.

V chrámech zapěly sbory starou mši znovu až v 21. století

Zatímco Ryba vychází z české písně, která má spíš klasicistní charakter a podle Trojana není po melodické stránce příliš originální, Schreier čerpá z moravské lidové písně, která je ve starých tóninách.

V plném sborovém i nástrojovém obsazení byla Schreierova mše poprvé v nové době uvedena až v roce 2002 v kostele svatého Michala v Olomouci.

Od té doby ji nastudovala řada hudebních těles. Byly mezi nimi Filharmonie Brno či Pražský katedrální sbor, který Schreierovu skladbu o Vánocích v roce 2012 uvedl v katedrále svatého Víta v Praze. O letošních Vánocích zazní Schreierova mše například ve Zbraslavi u Prahy.

„Když jsem s touto mší přišla do sboru, všichni si ji rychle oblíbili. Zpěváky chytla za srdce svou melodikou a líbezností. Skladba je navíc pouze tříhlasá a není instrumentálně náročná, takže i z praktického hlediska jsme po ní jako mladé těleso rádi sáhli,“ hodnotila sbormistryně Zbraslavského chrámového sboru Jana Petrášková.

Příští rok plánuje mši dřevohostického rodáka nastudovat třeba i Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Přesto není propagátor Schreierova díla spokojený. Barokní skladatel podle něj stále není tak populární, jak by si zasloužil. Smiřického mrzí, že žádné ze Scheierových děl dosud nehrála Moravská filharmonie Olomouc, jejímuž řediteli Vladislavu Kvapilovi předal notový materiál už v roce 2003.

„I když toto je náš region a předpokládal jsem jeho mimořádný zájem o poklady naší, už dávno ne pouze regionální hudby, bohužel jsem neuspěl,“ posteskl si Smiřický.

Právě končící ředitel MFO Kvapil tvrdí, že to nebylo úmyslně. „Vždy jsme vymysleli jiný vánoční koncert. V budoucnu bychom Schreiera nastudovali, ať by byl ředitelem kdokoliv. Jméno je to méně známé než to Rybovo, ale myslím, že hudba Josefa Schreiera si to určitě zaslouží,“ uvedl Kvapil.