Fondy přinesou jihu Olomouce ostrovy
U bývalého kotviště U Vodníka na jihu Olomouce byla zahájena výstavba další etapy protipovodňové ochrany Olomouce.
Ať už vedl olomouckou radnici v posledních dvou desetiletích kdokoli, všechny koalice pokračovaly v budování protipovodňových staveb. Úpravy koryta a břehů řeky Moravy mají obsáhnout čtrnáctikilometrový úsek. Ze čtyř etap má Olomouc za sebou dvě a pouští se do další, tentokrát se zapojením vysoké evropské dotace.
Zatím poslední část ochrany proti velké vodě začala letos na jaře na jihu krajského města. Řeka Morava protékající zastavěným územím tam dostane příležitost rozlít se při zvýšených stavech do krajiny. Vzniknou také nové cesty, ostrovy a po zhruba sto letech se voda z řeky vrátí do slepého ramene.
„Kompletně zrekonstruujeme stávající hráz, která vůbec nemá parametry vodního díla. Snižujeme bermu (část koryta zaplavovaná při vyšších průtocích, v době běžných průtoků se jedná o plošinu, která vede podél hrází a může být používána jako provozní cesta – pozn. red.) a vytváříme síť ramen. Příprava odstartovala na začátku roku kácením a ošetřením stromů,“ nastínil investiční ředitel Povodí Moravy Tomáš Bělaška.
27. března 2024 |
Do konce příštího roku vznikne na pravém břehu kromě hráze a sítě stezek pro pěší i systém ramen, z nichž dvě nejhlubší budou trvale naplněná vodou. Na řece se tak objeví ostrovy. Na levém břehu počítají plány s napojením říčního ramene, které nyní odděluje cesta.
Náklady spolufinancované Evropskou unií dosáhnou v současné fázi zhruba 170 milionů korun. Většinu pokryjí dotace z Operačního programu Životní prostředí.
Podle Povodí Moravy je Olomouc modelovým příkladem kombinace technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření, který může inspirovat česká i evropská města.
Miliardy pomohly výzkumu mezi špičku
Jedna z nových laboratoří slavnostně otevřené budovy Biomedregu - Ústavu molekulární a translační medicíny.
Univerzitě Palackého se v průběhu let podařilo získat stovky milionů korun evropských dotací. Dostala například 751 milionů na Ústav molekulární a translační medicíny zaměřující se na výzkum nádorových a infekčních onemocnění, dále 586 milionů na dostavbu teoretických ústavů lékařské fakulty a další půl miliardy na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů.
Další stovky milionů navíc přispěly na vybudování Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a dostavbu pedagogické fakulty.
V roce 2020 univerzita založila Český institut výzkumu a pokročilých technologií označovaný anglickou zkratkou CATRIN. Vysokoškolský ústav, který tvoří zmíněná výzkumná centra, se věnuje špičkovému výzkumu v oblasti nanotechnologií, biotechnologií a biomedicíny.
Už několik let například vyvíjejí nanomateriál, jenž se ukazuje jako velmi vhodný pro zařízení ukládající elektrickou energii – superkondenzátory.
„Naším cílem je superkondenzátor, který bude v porovnání s bateriemi bezpečnější, šetrnější k životnímu prostředí, levnější a především bude mít vysokou kapacitu a dlouhou životnost,“ uvedl hlavní řešitel Michal Otyepka z CATRIN.
Velká kapacita, rychlé nabíjení. V Olomouci testují efektivnější ukládání energie |
Projekt se opírá o spolupráci s univerzitou v Izraeli a italskou společností vyrábějící kondenzátory. Podobných výzkumů je vícero. Vědci působí třeba v oblasti čištění vod pomocí nanočástic železa k ozdravení kolumbijské řeky Bogoty znečištěné odpadními vodami z tamních koželužen. Na svém webu CATRIN představuje dvě desítky různých patentů.
„I díky prostředkům z Integrovaných územních investic ITI se nám daří investovat do infrastruktury, jen z poslední doby lze zmínit otevření budovy Envelopa HUB, jež byla ze značné části financována z EU a která byla díky svému zamýšlenému využití ministerstvem průmyslu a obchodu označena za Podnikatelský projekt roku 2023,“ doplnil Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy Univerzity Palackého.
„Díky členství v EU získala univerzita významné finanční prostředky na investice do vědecké a vzdělávací infrastruktury a také do lidských zdrojů ve vědě, výzkumu a vzdělávání, celkově už se můžeme blížit částce 10 miliard korun. Nevyčíslitelnou hodnotu má také nesporné obohacení o mezinárodní prvek spolupráce se zahraničními kolegy a studenty,“ podotkl.
Pomoraví má jedinečný Dům přírody
Pohled na Rajskou zahradu rostlin a živočichů, která je součástí Domu přírody Litovelského Pomoraví.
Od svého otevření před deseti lety se Dům přírody Litovelského Pomoraví stal oblíbeným místem procházek, svateb či koncertů. Vlastně totiž nejde o dům, ale o galerii různých uměleckých objektů pod širým nebem.
Volně přístupný prostor nabízí nečekaná zákoutí, netradiční herní prvky a odpočinková posezení. Výraznými prvky jsou stavby českých výtvarníků a to Rajská zahrada rostlin a živočichů Františka Skály, Sluneční hora snů Miloše Šejna, Lesní chrám Miloslava Fekara a Ohniště zlaté spirály Marcela Hubáčka. Z 63 milionů korun pokryla unijní dotace devadesát procent.
Zároveň tím vznikla přirozená vstupní brána do přírody Litovelského Pomoraví.
„Organizace Sluňákov, která je provozovatelem návštěvnického centra, v tomto území na patnácti hektarech vytvořila revitalizaci krajiny na místě původního středověkého rybníka. Snažíme se, aby i na tomto malém kousku bylo vidět některé fenomény mokřadu, který se táhne od Mohelnice k Olomouci,“ shrnul ředitel centra ekologických aktivit Michal Bartoš.
Vyrostl v místě, které je pro lyžování nevhodné
Pohled na bezmála 1 200 metrů dlouhou sjezdovku skiareálu ve Zlatých Horách.
Lyžařský areál Příčná byl při otevření v roce 2007 nejmodernější v Olomouckém kraji. Jako první v regionu měl čtyřsedačkovou lanovku a svah obsluhoval velmi kvalitní zasněžovací systém. Vymykal se i tím, že ho vlastnila samospráva, konkrétně město Zlaté Hory.
Mimo to však areál nechvalně proslavily kontroverze. Kritici upozorňovali, že lokalita je pro lyžování kvůli vyšším teplotám zvolená špatně a eurofondy měly raději pomoci jinde. Jak se postupem času ukázalo, měli pravdu.
„Návštěvníky nemohl areál ve velkém přitáhnout. Vyrostl v místě, které je pro lyžování nevhodné, jednak kvůli klimatickým podmínkám, jednak kvůli poloze a špatné sjezdovce. Když se o výstavbě jednalo, měla bohužel většina zastupitelů velké oči,“ vzpomínal kritik stavby a opoziční zastupitel za lidovce Vladimír Začal.
I podle dalších podobných názorů měli donátoři místní podmínky lépe prošetřit. Iniciátoři v investici naopak viděli impuls pro česko-polské příhraničí.
Středisko vzniklo za 126 milionů korun. Evropská unie ho podpořila 50 miliony, dalších 15 přidal stát. Chvíli hrozilo, že peníze ani nepřijdou, protože město prověřovala policie i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kvůli podezření, že při výstavbě porušilo podmínky pro přidělení dotací.
Ačkoli dotace nakonec město získalo, myšlenka oživení cestovního ruchu dopadla pro autory smolně. Lidé sem lyžovat nejezdili a mířili buď do Polska nebo dále do Jeseníků.
Když pak nájemce vypověděl v roce 2020 smlouvu, rozhodlo se město v následujících měsících areál prodat. Radnice ho opakovaně neúspěšně nabízela za přibližně 37 milionů korun. Dodnes zůstává mimo provoz.
Dotační podvod se řešil i v kauze Vidkun
Parkurové závodiště, jízdárnu i penzion, to vše obsahuje moderní sportovní areál podpořený dotacemi v hodnotě desítek milionů stojící v olomoucké čtvrti Lazce.
V Olomouci v roce 2013 zahájil provoz prvotřídní jezdecký areál za sto milionů korun, který hostí národní i mezinárodní jezdecké akce, převážně parkurové závody. Vznikla krytá jízdárna, stáje, venkovní závodní kolbiště, tréninková plocha a penzion.
Na stavbu areálu v olomoucké čtvrti Lazce šlo přes dvě dotace více než 38 milionů korun. Kontrola ministerstva financí v roce 2014 však odhalila, že budovy jízdárny a penzionu stavěla firma, která se k zakázce dostala skrz zfalšované dokumenty.
Obvinění hejtmana souvisí se stavbou štědře dotovaného jezdeckého areálu |
V případě trestního stíhání hrozilo vrácení celé dotace. Pokud by však poskytovatel shledal, že šlo „jen“ o pochybení, byl by postih nejvýše čtvrtinový. Firma Jezdecký areál Olomouc nakonec musela část dotace ve výši 9,6 milionu vrátit.
Případ se stal součástí kauzy Vidkun, která se věnovala rozplétání vazeb mezi vysoce postaveným krajským policistou, podnikatelem a politikem. Podle obžaloby měl tehdejší hejtman Jiří Rozbořil po náměstkovi krajského policejního ředitele Karlu Kadlecovi chtít, aby policie vyšetřování odložila, za což mu měl nabídnout úplatek.
Obžalovaní ovšem vinu odmítají a soudy ani po mnoha letech dodnes nedospěly k pravomocnému rozsudku.
Kvůli dotaci pro Vápennou odsoudili starostu
Starosta Vápenné na Jesenicku Leoš Hannig u olomouckého vrchního soudu
Vápenná na Jesenicku získala před lety evropskou dotaci na rekonstrukci tamní Latzelovy vily. Ta se po obnově a kolaudaci v roce 2015 stala jednou z nejvýstavnějších budov v obci. Vesnice nicméně nedokázala dodržet podmínky dotace a zajistit v budově požadované působení sociální služby.
Problém vznikl v souvislosti se dvěma propojenými dotačními projekty. V rámci prvního, investičního, se měla vila za deset milionů korun rekonstruovat a stát se centrem sociálních služeb. Druhý projekt ji zase měl oživit ve prospěch sociálně vyloučených lidí.
Sociální služby však pracovníci neziskové organizace Darmoděj neposkytovali v opravené vile, ale v jiné době a jinde, protože došlo ke zpoždění rekonstrukce. Z toho, kdo za to může, se navzájem obviňovaly vedení obce a nezisková organizace, která se sociálně vyloučenými pracovala.
Latzelova vila ve Vápenné na Jesenicku
Nejasnosti ohledně čerpání dotace nakonec dostaly starostu Leoše Hanniga (TOP 09) před soud. Obžalobu proti němu vzneslo státní zastupitelství poprvé v roce 2019, kauzu pak odvolací soudy opakovaně vracely zpět. Celkem padly už tři verdikty, které se výrazně lišily.
Zatímco jednou udělil soud starostovi pokutu 15 tisíc korun a ve většině bodů obžaloby ho viny zprostil, loni v říjnu ho při opakovaném projednání odsoudil k pět letům vězení a pokutě 60 tisíc.
Letos v březnu olomoucký vrchní soud v odvolání verdikt zčásti zrušil. Nově starostovi udělil podmíněný trest. Rozsudek je pravomocný. Za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie dostal starosta tři roky vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky. Má také zaplatit 300 tisíc korun.
Místo vězení podmínka. Vrchní soud změnil starostovi trest za dotační podvod |
„Starosta požádal o dotaci, jež byla poskytnuta účelově na rekonstrukci vily, a ta měla sloužit na poskytování služeb pro sociálně vyloučené a romské komunity. Objekt byl ale v určené době buď prázdný, nebo v něm probíhaly jen jednorázové akce jako vítání občánků či zasedání zastupitelstva,“ uvedla v odůvodnění soudkyně Magda Mihulová.
Desetimilionovou dotaci na opravu objektu musela obec vrátit. „Rozhodnutí soudu akceptuji, nicméně se s ním nemůžu ztotožnit, cítím se být nevinný. Nic jsem neukradl, nic jsem nezpronevěřil, z mého pohledu nedošlo k žádné finanční újmě, všechny finanční prostředky se vrátily jak státu, tak Evropské unii,“ reagoval starosta.
