Účast na letošním jubilejním ročníku pochodu po hřebeni Hrubého Jeseníku bude velká, pořadatelům se už přihlásily více než čtyři stovky stovky lidí. Na trasu je lákají jesenické scenérie a velké převýšení, jež dělá z tradičního pochodu jednu z nejnáročnějších "dálkoplazeckých" akcí v republice. Odměnou všem účastníkům jsou pak daleké výhledy na Praděd, Keprník či Červenohorské sedlo.
Celá akce přitom začínala jako zábava pro místní. Když totiž v roce 1974 tehdejší učitelé jesenického gymnázia Petr Suchánek a Rostislav Skopal uspořádali pochod určený převážně pro studenty poprvé, netušili, že vlastně zakládají novou tradici, která se udržela dodnes. Na šedesátikilometrový okruh se tehdy vydalo jednašedesát lidí, čtyři ho nedokončili.
Historie pochodu přitom obsahuje i řadu netradičních momentů. Jeden je třeba hned z druhého ročníku, kdy účastník Ladislav Chmelař ušel trasu nejdelším zdokumentovaným způsobem. Zabloudil totiž a tak nakonec nachodil zhruba 105 kilometrů. Nejrychleji zase zatím trasu ušel loni Karel Axmann z Olomouce a to za 5 hodin a 55 minut.
Skomírání zabránil přechod do digitálního věku - na internet
Před dvaceti lety převzal štafetu v pořádání pochodu, jehož hlavní trasa má převýšení zhruba 3 500 metrů, další kantor jesenického gymnázia Emil Vodák.
"Sešlo se to letos tak, že mám výročí jak já, tak pochod. Jsem rád, že zrovna tento jubilejní ročník bude i podle registrací zřejmě nejúspěšnější v historii. Už teď jsou na hlavní trasu přihlášeny čtyři stovky lidí," pochvaluje si Vodák.
Přitom ještě před čtyřmi lety to se závodem nevypadalo vůbec dobře, zájem o něj poklesl. Vodákovi tehdy nabídli pomocnou ruku dva bývalí studenti. Udělali pochodu webové stránky, dostali ho na sociální sítě.
Výsledek? Zájem v posledních letech výrazně vzrostl a na znovuzrozenou Jesenickou 60 v posledních letech míří lidé z celé republiky.
"Chtěli jsme pomoci, celé to bylo jen na panu Vodákovi. V podstatě to byl ale pochod pro nadšence z okolí. Sám jsem nečekal, že prezentace na internetu a na sociálních sítích bude tak úspěšná," svěřil se bývalý student jesenického gymnázia Jan Malý, který vedle pořadatelských povinností pravidelně vyráží na hlavní trať.
Přibyly různě dlouhé trasy, ta hlavní je ale pořád stejná
Postupně k hlavní trase dlouhé necelých 60 kilometrů přibyly dvě kratší na 25 a 15 kilometrů. Jako poslední vznikla osmikilometrová trasa pro nejmenší s doprovodem rodičů. Kratší trasy se průběžně měnily. Hlavní trasa ale zůstává od začátku pochodu stejná.
Horský pochod a jeho trasystart a cíl: Jeseník, náměstí Svobody (u všech tratí) 60 KILOMETRŮ 25 KILOMETRŮ 15 KILOMETRŮ 8 KILOMETRŮ |
"Jen jednou se šla trasa v opačném směru a jednou museli organizátoři kvůli sněhu na hřebenech Hrubého Jeseníku přesunout Jesenickou šedesátku na Žulovsko," dodává Vodák.
Experimenty se ale nesetkaly s příznivými ohlasy, takže se pořadatelé vrátili k osvědčené klasice po hřebeni Hrubého Jeseníku. Hlavní trasa tak už zřejmě navždy povede z jesenického náměstí Svobody na Rejvíz a dál přes Videlský kříž, Švýcárnu, Červenohorské sedlo, Šerák, Bobrovník zpět do Jeseníku.
A kromě trasy se za celou historii Jesenické 60 nezměnilo ani startovné. Od roku 1974 je to bez ohledu na inflaci a růst nákladů pořád pouze deset korun.
"Je v tom i kus symboliky. Díky sponzorům nemusíme startovné zvyšovat ani teď. Pořád máme peníze na kompletní zajištění včetně občerstvení na jednotlivých kontrolách," řekl Vodák.
A protože na Jesenickou 60 přijíždějí turisté z celé republiky, připravili organizátoři také stylové ubytování přesně v duchu pochodů z minulosti. Za symbolických padesát korun se mohou zájemci vyspat v tělocvičně jesenického gymnázia.
