Sobota 29. února 2020, svátek má Horymír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Strach musíte před jízdou vypustit z hlavy, říká sáňkař Jíra

Sáňkaři Matěj Kvíčala a Luboš Jíra (vpředu), | foto: Ivana Roháčková

4 2010
Fůru zážitků si dovezl klášterecký sáňkař Luboš Jíra z olympijského Vancouveru. I jeden, z kterého mrazí. Na vlastní oči viděl, jak se při tréninku zabil Gruzínec Nodar Kumaritašvili. Stál jen kousek od toho. "Při závodě jsem na to nemohl myslet, se strachem nejde jezdit," svěřil se teprve devatenáctiletý český reprezentant, který si vysloužil s parťákem Matějem Kvíčalou osmnácté místo v závodě dvojic.

Kde jste při té nehodě byl?
Přímo u toho. Zrovna jsme byli na tréninku a já stál v zatáčce číslo 15, jemu se to stalo v šestnáctce. Byla to strašná rána. Moc dobře mi z toho nebylo, viděl jsem, jak letěl, jak ho oživovali. Byl jsem z toho takový... Mrazilo mě.

Co se podle vás stalo?
Blbá souhra náhod. Kdyby to napálil do manťáku o pět centimetrů dál, nevyletěl by z trati a nenarazil by do sloupu.

Udělal jezdeckou chybu?
Chtěli mít na olympiádě atraktivní země, jenže Gruzínec nepatřil ke zkušeným závodníkům. Osobně jsme ho moc neznali. V zatáčce číslo 16 je přetížení, najel tam blbě, vzalo mu to hlavu. Napálil do prken nahoru, odrazilo ho to do manťáku dolů a to ho katapultovalo z dráhy. Jenže chyba to byla i dráhy. Měli mít sloupy obalené, nebo dát prkna za zatáčku, aby se vrátil do dráhy.

Měli jste pak strach?
Tohle musíte vypustit z hlavy. Kdyby vás to trápilo, měli byste strach a vůbec byste nenastoupili. Nalepili jsme si černé pásky jako vzpomínku a pak už na to nemysleli. Poprvé jsme si zatáčku 16 najeli trochu z druhé strany, podruhé byl průjezd v pořádku. Že by se mi v ní promítalo, co se stalo, to ne.

Jaké bylo ledové koryto ve Whistleru? I bobisté se převraceli.
Mně ta dráha vyhovuje, je rychlá, pěkná, i když nebezpečná. Já mám radši rychlejší, protože pak není čas moc přemýšlet nad blbostmi, kterými bych to zkazil.

A zkazil jste to, nebo 18. místo odpovídá vašim plánům?
Pěkně jsme si zazávodili. Výsledky ovlivnilo snížení startu, které udělali, když se Gruzínec zabil. Nikdo nechtěl start níž, ale nikoho se nezeptali. Bylo to pak pomalejší.

Výrazně?
To ani ne. Když se jezdily tréninky seshora, jedničky měly rychlostní rekord 157 km/h, dvojky kolem 145. Po snížení rozjezdu to bylo asi 140. Rozdíl byl hlavně na vršku, dole už to letělo jen o pět kilometrů v hodině míň.

A to 18. místo?
Pro mě už je úspěch, že jsme se na olympiádu kvalifikovali. Jako jediná česká dvojka. Jsme mladí, byla to dobrá zkušenost. Po první jízdě jsme byli 16., ve druhé jsme trochu zkazili start, to se dole blbě dohání. Předjeli nás Ukrajinci a Rumuni.

Za vítěznými rakouskými bratry Lignerovými jste zaostali téměř o dvě vteřiny. Jaký to je rozdíl?
Skoro jako dva dny! Fakt hodně. Při té rychlosti nám ujeli asi o padesát metrů. Už i tři desetiny je dost, taky se špatně dohánějí. Vždyť se jezdí na setiny, to je strašný. Špička je na tom ale jinde materiálově, mají dražší saně. A svoje dráhy, kde zkoušejí, pilují. My ne.

Popichuje vás váš otec a zároveň reprezentační trenér, že jste nepřekonal jeho 13. místo z Calgary 1988, kde jel s Petrem Urbanem?
Hlavně byl rád, že jsme tam byli. Podal nám ruku. Budu se snažit dál, abych ho pokořil. A jestli se ozval kreslíř Urban? Znám ho osobně, ale nejsme v kontaktu.

Jaké to je, když vás vede otec?
Nebere ohledy, že jsem jeho syn. Nadržování nemám. Chce ze mě dostat maximum. Záleží na mě.

Co jiného jste na hrách viděl?
Neměli jsme moc čas, jen jsme se byli podívat na běžce na lyžích Lukáše Bauera. Zrovna, když získal v individuálním závodě bronz. Stáli jsme na dojezdu, tlačili jsme ho do cíle, řvali, povzbuzovali. Potom jsmemu všichni v jídelně gratulovali. Normálně jsme si u jídla povídali, je to pohoda chlap.

Vyfotil jste se s hvězdami?
Ano, s Bauerem, ale i s hokejistou Jardou Jágrem, trenérem Růžičkou. Když jsme šli na zahájení, nahnali nás do haly, tam jsme kecali a fotili se. Zážitek na celý život. Ostatně i nás si ve městě všichni fotili. Sice nás neznali, ale měli jsme jedno z nejhezčích oblečení. Bylo to příjemné, atmosféru jsme si užívali. Kanaďané tím žili.

Jak byly hry zorganizované?
Pečlivě. Bezpečnost nade vše. Než jsme se dostali do vesnice, prošli jsme tři kontroly, ty pípáky.

Líbila se vám olympijská vesnice?
My byli nahoře ve Whistleru. Podívali jsme se i dolů do Vancouveru, bylo to všechno nové, pěkné, ale takové sídliště. Ve Whistleru byla hezčí krajina, prostředí, líbilo se mi tam víc. Jen sníh nebyl. Nejdřív pršelo, pak svítilo sluníčko.

Co vás ještě čeká v sezoně?
Už je konec, takže rehabilitace, posilovna, taková udržovačka. Od dubna května začneme sáňkovat na betonové dráze v Klášterci, pak silová příprava, vytrvalost.

Kolik olympiád ještě plánujete?
Dvě tři. Uvidíme. Po smrti Gruzínce spekulovali, zda se saně nezruší jako olympijský sport. Do Soči už jsou schválené. A podle mě je z her nevyškrtnou. Boby, skeleton, to je jedna dráha. A my jsme nejrychlejší, pro diváky to je atraktivní.

Pozorujete, že se o vás teď díky olympiádě víc ví?
Taky si myslím. Každý se o ní chce bavit. Je to jiné, než když jsem tam nebyl.

Autor:
  • Nejčtenější
Premium

Život po zázraku. Čtyřicet let po americkém triumfu je Pavelich na dně

Přesně před čtyřiceti lety zažila Amerika svůj Zázrak na ledě. Ikonický sportovní okamžik, kdy výběr Spojených států...

Pět měsíců do Tokia. Kdo budou největší české naděje?

Přesně za 151 dní vzplane v japonském Tokiu olympijský oheň. Letní hry s pořadovým číslem 32 odstartují v pátek 24....

Dějiny olympijských jobovek, další díl: šířící se koronavirus

První Murphyho olympijský zákon by zněl zhruba následovně: Jakmile vyřešíte tu nejakutnější hrozbu, přijde jiná – a...

Premium

Šéflékař olympioniků o koronaviru: Hlídacím psem je komise MOV

Olympijské hry v Tokiu mají začít za 148 dnů. Také Japonsko se nyní nachází v rizikové oblasti šíření koronaviru....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Supermoderní arény i legendární haly. Kde se mají konat OH v Tokiu?

Supermoderní arény plné nových technologií, ale také tradiční haly, z nichž dýchají historické vzpomínky. Letní...

Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Lhaní se dá naučit. Emoce se však obelhat nedají, radí kriminální psycholog

Naproti vám sedí podezřelý. Říká pravdu, nebo lže? Kriminální psycholog Ondrej Kubík ví, jak u výslechu přečíst mysl...

Premium

Dojemná záchrana? Nikoliv. MF DNES odhalila síť černého byznysu se psy

Líbivá záchrana psů z nevhodných podmínek je skvělý byznys. Na jeho financování se podílí česká i německá veřejnost....

  • Další z rubriky

Šampionka Sáblíková bude na známce. Speciální edice vyjde v březnu

Česká pošta chce vydat příležitostnou známku s olympijskou medailistkou v rychlobruslení Martinou Sáblíkovou v polovině...

Rodina zesnulého sáňkaře dostane peníze z pojistky organizátorů OH

Rodina tragicky zesnulého gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho dostane finanční pomoc od organizačního výboru...

Hráli jste o oficiální publikaci o olympiádě ve Vancouveru

Hráli jste o oficiální knihu Českého olympijského výboru o zimních olympijských hrách ve Vancouveru. Stačilo málo:...

Polsko chystá trest pro dopující lyžařku, vláda žádá přísnější zákony

Polská běžkyně na lyžích Kornelia Marková, jediná závodnice, která na nedávné olympiádě ve Vancouveru dopovala,...

7 tipů, jak zatočit se stresem
7 tipů, jak zatočit se stresem

Doba se neustále zrychluje. Často se za celý den nestíháme ani zastavit. Přitom stačí změnit pár návyků a objevit díky nim krásu pomalejšího tempa, relaxaci a prožitek přítomného okamžiku.

Najdete na iDNES.cz