"To je biatlon," tvrdila česká reprezentantka Irena Česneková. "Jste vyhecovaní a už se vidíte, jak tu poslední položku vyčistíte. Jenže najednou se vám v desetině sekundy prožene hlavou milion věcí a vy jste úplně mimo," dodala.
V cíli připomínala Poiréeová živou mrtvolu, v obličeji vepsaná apatie. "Přestala jsem útočit, jen jsem se v myšlenkách bránila," líčila Norka zatmění z poslední položky.
Vzápětí však požádala: "Dejte mi pět minut a hodím to za hlavu. Byl to otřesný zážitek, ale já jsem pozitivní, veselá holka."
Raphael, francouzský manžel Poiréeové, platí naopak za zamračeného perfekcionistu. Společně vytvořili biatlonovou monarchii, ohromnou údernou sílu. V jejich rodinné sbírce se skví 15 titulů mistrů světa a 70 triumfů ze Světového poháru.
Ale žádné olympijské zlato! Pouze dvě stříbra.
"A Turín je poslední šancí," ví Raphael Poirée. Oba oslavili 31. narozeniny, po sezoně ukončí kariéru. Tříleté dceři Emmě chtějí "zařídit" sourozence.
Rovněž Poirée selhal v sobotním závodě na 20 km, hned při první položce dvakrát minul.
Před olympiádou najal střelce JeanaPierra Amata, olympijského vítěze z Atlanty 1996, aby jeho i manželku "podusil". V Montgenevru, na druhé straně hranice, se skryli před světem a pálili ránu za ránou.
V norském Halandsdalenu, kde mají jedno ze dvou rodinných sídel, jim Liv-Gretin otec dokonce vybudoval soukromou střelnici. Ani to nestačilo. Zatím.
"Už mají olympijský blok v hlavě. Stejně jako Manninen," prohlásila Kateřina Holubcová. "Před dvěma lety, na šampionátu v Oberhofu byli mnohem uvolněnější."
Tehdy se vsadili: kdo získá méně zlatých, myje doma nádobí. Raphael prohrál a řekl: "Naštěstí máme myčku." Třeba by další sázka pomohla.
 Liv-Grete Poiréeová. |
