„Byl jsem neskutečně rád. Vděčím celému realizačnímu týmu a trenérovi Ginzburgovi, že mi dali takovouhle důvěru. Těším se na Kanadu a zápasy tam. Docela jsem si věřil, že bych se do týmu mohl po zraněních, která se zde objevila, dostat,“ řekl Samoura, jehož matka je Češka a otec pochází z Guiney.
Samoura byl na soustředění české reprezentace poprvé loni v listopadu před kvalifikací EuroBasketu, ale do konečného výběru na duely ve Vilniusu s Belgií a Dánskem se nevešel. Tentokrát v dvojzápase s Finskem a na turnaji v Hamburku proti Německu, Itálii a Tunisku upoutal vyhlášený obranář, který svým nasazením kdekomu připomíná nedávného reprezentačního kapitána Pavla Pumprlu, natolik, že v nominaci nechybí.
„Obrovsky mi to pomohlo. Trenér mi začal víc věřit a já jsem mohl dokázat, co ve mně je, jak dokážu bránit a střílet. Zdá se mi, že v obraně jsem dobrý. Neřekl bych ale, že jsem přímo specialista. Rozhodně mám ale nějaké přednosti jak v obraně tak v útoku,“ uvedl Samoura.
Po startu sezony v USK Praha se přesunul na Cochise College v Arizoně, která působí v konferenci ACCAC a je součástí NJCAA.
 |
„V Americe jsme vyhráli svoji konferenci, což bylo úžasné. Potom díky tomu jsme se dostali do regionálního finále, které jsme taky vyhráli a dostali jsme se na národní šampionát. Tam jsme bohužel vypadli v prvním kole proti Ranger College, která už byla viditelně nad naše síly,“ vrátil se ke zkrácenému ročníku v USA.
„Sezona ale byla rozhodně úspěšná, když vezmeme v potaz, že covid to strašně ovlivnil. Byli jsme párkrát i v karanténě a úplně nás to zastavilo. Basketbalově mě to neskutečně posunulo. Ukázalo mi to moje slabiny, dalo mi to mentální sebevědomí a odolnost,“ podotkl Samoura.
„Tréninky jsou tam neskutečné, trenéři na všechny vytvářejí strašný tlak, ale nejvíc mi to pomohlo v sebevědomí a nejen basketbalově, ale i do života. Potkal jsem nové lidi, učil se nový jazyk, musel jsem se přizpůsobit, postavit se na vlastní nohy. Nikdo mi tam moc nepomáhal, rozhodně mi to dalo hodně,“ pochvaloval si životní zkušenost.
Mrzelo ho jen, že si kvůli protikoronavirovým opatřením neužil tradičně velkou podporu hlediště, které se Cochise College dostává. „Zápasy byly bohužel bez diváků. Máme tam velkou fanouškovskou základnu studentů, takže to byla škoda,“ řekl Samoura.
Český mladík Patrick Samoura (vlevo) a jeho slovenský kamarád Milan Szabo z Cochise College po výhře
Vyrovnat se musel i s dalšími restrikcemi. „Já jsem byl vlastně celou dobu jen na campusu. Museli jsme tam nosit roušky, pořád se dezinfikovat. Většina školy byla online, jen nějaké předměty byly prezenční. Basketbalově to tam zase tak přísné nebylo,“ popsal.
Výjimkou byla doba, kdy se tým dostal do karantény a byl v ní až dva týdny. „To jsme mohli trénovat vážně jen se striktními šestimetrovými rozestupy a dva týdny jsme nehráli basket. Driblovali jsme venku na fotbalovém hřišti, to bylo všechno. Bylo to těžké, hned po té dvoutýdenní pauze jsme měli dva tréninky a museli jsme hrát,“ dodal Samoura.
