Lada Vondrová po rozbězích na 400 metrů zářila a oslavovala a měla proč. Vylepšila si osobní rekord a časem 51,14 s přehledem pronikla do semifinále.
Barbora Malíková naopak výkonem 52,83 zaostala za osobním maximem o 1,6 sekundy, byla unavená, utrápená a po 6. místě v šestém rozběhu zůstala na hony vzdálena postupovým branám.
„Chtěla jsem zabrat na posledních 150 metrech a nějak to nevyšlo. Síly už tam nebyly,“ vykládala dívka s dredy. „Asi pociťuju, že jde o poslední závod sezony a tělo už potřebuje odpočinek.“
Je sice smutné, pokud musí takovou větu pronést právě na olympijských hrách, ovšem Tokio nemělo být v plánu sezony jejím vrcholem, nýbrž spíše bonusem za odměnu.
Vondrová jí před rozběhy po prostudování startovní listiny říkala: „Hele, jestli tu poběžíme to samé co na Evropě (do 23 let), máme na 90 procent jistej postup do semifinále.“
Tehdy v červenci zvítězila jednadvacetiletá Vondrová v Tallinu časem 51,19, zatímco devatenáctiletá Malíková finišovala pro stříbro jen o čtyři setiny sekundy za ní.
Tentokrát byla Vondrová ještě lepší.
Před ní se hnala pro 1. místo ve třetím rozběhu legenda Allyson Félixová, šestinásobná olympijská šampionka. Žena, ke které vzhlíží.
„To byl masakr, že jsem tu s ní mohla běžet,“ nadchla se mladá Češka. „Nejsou tu diváci, ale start s Allyson ve mně povzbudil pocit olympijské atmosféry. Kdo ví, třeba s ní už nikdy v životě nepoběžím.“
Věděla, že pokud nebude mezi mít za Félixovou příliš velkou díru, bude to dobré. Přikázala si: Koukej se Allyson co nejvíc držet.
DRŽ SE ZA ALLYSON. Lada Vondrová utíká za americkou legendou.
Plán plnila perfektně. Do cíle se vřítila nepříliš daleko z Američankou takřka nastejno s dalšími dvěma čtvrtkařkami, načež jí fotofiniš přiřkl konečné třetí místo znamenající přímý postup.
„Modlila jsem se, ať jsou ty setinky na mé straně, protože ve fotofiniši mívám smůlu,“ říkala, ale strachovat se nemusela, protože i kdyby skončila čtvrtá, suverénně by postoupila na čas.
Podmínky k závodění byly v úterním dopoledni extrémní. Nejprve všechny účastnice zmokly při ranním dešti. Načež se v dopoledním parnu (34 stupňů) odpařovala voda a stoupala vlhkost.
„Chtělo to co nejmíň se rozcvičovat a být co nejvíc ve stínu,“ říkala Vondrová. „Máme tu ledové bazénky a chladící vesty. I když tu jsem radši nezkoušela, nejsem na ni zvyklá.“
Těžko říci, zda se extrémní podmínky podepsaly také na výkonu Malíkové.
Spíše to však bylo opotřebování velmi mladého těla.
„Měla jsem letos už třetí vrchol,“ vypočítávala. „Nejdřív republiku, kde se mi závod vyvedl na sto procent (51,23), potom Evropu do 23 let (znovu 51,23), která taky byla suprová. Po ní jsem si chtěla dopřát chvilku volno. Bohužel, přišla do toho nějaká rýmička, bolela mě hlava a týden jsem nemohla trénovat. Pak jsem přijela sem a bolelo mě u kotníku, proto jsem zase dva nebo tři tréninky šla lehčeji.“
S trenérkou Janou Gellnerovou věřily, že objem, který naběhaly předtím, jim v Tokiu ještě nějaký čas vydrží. Nestalo se. „Musím se z toho poučit a příští rok přitrénovat,“ tvrdila.
K postupu časem by jí přitom v Tokiu nakonec stačil výkon 51,90.
„Jenže já běžela 52,8. Holt třeba na další olympiádě.“
Vondrová se naopak na té právě probíhající může těšit na středeční semifinále a má v něm velké plány: „Poběžím na další osobák, chtěla bych poprvé prolomit 51vteřinovou hranici. Věřím, že na to mám. Na co by mi to stačilo, uvidíme.“
Malíková probírá zcela odlišné plány. Myslí už zalétává do Spojených států, kde koncem srpna zahájí studium na Virginia Tech University, oboru průmyslový design.
Barbora Malíková v rozběhu na olympiádě v Tokiu
„Po návratu z Tokia vybalím, vyperu, zase zabalím a začnu se stresovat s cestou do Ameriky. Už si píšu, co potřebuju doma koupit, co tam bude těžší sehnat. Třeba metr, abych si mohla přeměřit koberec do ubytka nebo i nějakou kosmetiku, abych ji po příletu do Ameriky nekupovala jak splašená hned první den.“
Na měsíc si chce od běhání odpočinout, bude pouze cvičit. „Hlavně se těším na změnu prostředí, že se něco přiučím a že mi ta škola dá něco do života,“ říká.
O čemž netřeba pochybovat.
Navíc jí možná americká mise a univerzitní tréninky dají i změnu trati. O pošilhávání směrem k osmistovce se hovoří delší dobu.
V tom případě by možná mladé talentované duo Vondrová - Malíková zůstalo rozdělené i po tokijských hrách.
