Výsledkem je všechno jiné než „běžný“ výsledek.
Choupenitchův bronz ze soutěže fleretistů je obrovskou událostí pro český šerm, který slaví olympijskou medaili po 113 letech, a samozřejmě i pro něho samotného.
„Pořád to nechápu. Ne že by byl Saša outsiderem, to naopak, ale stalo se to po tolika letech... Je to něco neuvěřitelného. Tvoří se historie,“ jásal na Olympijském festivalu v Brně šermíř Marek Totušek, Choupenitchův tréninkový partner.
Co to je? Balet? O cestě bronzového Choupenitche aneb Už nejsem včelař |
Před velkou obrazovkou, na které turnaj živě běžel, letěla v závěru Choupenitchova zápasu o bronz s Japoncem Takahirou Šikinem jeho pěst nahoru mezi fandícími diváky jako první.
Dobře věděl, co se děje, když Choupenitch svého soupeře popatnácté a definitivně svým fleretem zasahoval.
 |
Poslední měsíc a půl se spolu připravovali v Itálii, jen na začátku července strávili týden v Brně.
„Pilovali jsme každičký nejmenší detail. Některé z nich jsem v zápasech v Tokiu viděl,“ rozplýval se Totušek.
Znají se víc než deset let. Pro Totuška byl Choupenitch idolem, pro Choupenitche byl Totušek adeptem na rozšíření české špičky. V posledních letech spolu kromě Itálie trénovali také v Londýně a v Brně.
Volali si ještě den před olympijskou soutěží. „Saša se hrozně těšil. Na to, že se jednalo o svátek sportu, byl v klidu. Ten je pro šerm hrozně důležitý. Na jeho výkonu to bylo vidět,“ všiml si sparingpartner bronzového borce.
Slavili i sokolové
Radost Choupenitchův počin na Olympijském festivalu vnesl i do koutku Sokola Brno I, jehož je potomek běloruských rodičů členem. Také zástupci Sokola odbíhali od ukázek svého sportu pro veřejnost před obrazovku, aby drželi palce.
„Byli jsme plni očekávání. Věděli jsme, že Saša za poslední rok udělal extrémní kus práce, náznak úspěchu tam byl. Doufat, že se to stane, a aby se to pak skutečně stalo, je ale pořád dost rozdíl,“ ulevil si trenér Michal Roček.
Slavící Choupenitch: Brečel jsem, smál se a teď jsem prázdnej. Já šermem žiju |
S nadšením sledovala cestu svého bývalého svěřence za životním úspěchem i jeho první trenérka Jaroslava Pikhartová. Vedla ho od žákovských let. „Překvapená nejsem. Saša byl vždy velmi cílevědomý,“ reagovala na výsledek z Tokia.
Šermíř Alexander Choupenitch souboj o třetí místo soutěže fleretistů proměnil v jednoznačnou záležitost a slaví olympijský bronz! (26. července 2021)
Přijala ho klidněji než Choupenitch, který se s bronzem na krku několikrát rozbrečel, zato během turnaje si nervů užila dost. „Televizi jsem musela mít potichu a chodila jsem po bytě. Říkala jsem si, že mu to přece nesmím nějak neopatrně zkazit. Televize začala fleret dávat až od čtvrtfinále, takže na předcházející zápasy jsem se podívala až ze záznamu. To, co Saša provedl s Peterem Joppichem, bylo fantastické. I tak to ale byly strašné nervy,“ vyznala se Pikhartová.
Jasná záležitost a druhá česká medaile! Šermíř Choupenitch vybojoval bronz |
V největší den novodobého českého šermu vzpomínala i na to, jak Choupenitch na prahu puberty málem utekl k hokeji. Tehdy ho na planši udržela jeho maminka. „Udělala toho pro Sašu strašně moc. Pamatuju si, jak mi volala ve dvě ráno, že jsou v Rakousku, hledají místo, kde se koná turnaj, a nemůžou trefit,“ vzpomíná renomovaná trenérka, kterou v péči o budoucího olympijského medailistu v Brně doplňoval Pavel Vaníček. „Mám před očima turnaj v Bratislavě, to mu mohlo být tak deset nebo jedenáct let. Skončil poslední. Málem nám zdrhnul na hokej, jeho maminka ale řekla ne. Zvykal sis na fleret dost dlouho, tak ho budeš dělat, řekla mu. V patnácti Saša vyhrál kadetský žebříček a od té doby už měl jasnou vizi, za čím chce jít,“ ocenila Choupenitchovu vůli.
O dvanáct let později je brněnský sokol na vrcholu. Nebo ne? „Může ještě deset let vrcholově šermovat, za tu dobu klidně dvě tři olympiády stihne a na nich půjde za tím, aby získal zlato,“ řekl včera Vaníček.
