Při hodnocení svých olympijských výsledků byl v pondělí rozpačitý. „Dvojbob tak nějak bereme. Ze čtyřky jsme ale pořád zklamaní,“ povídal.
Ve dvojbobu skončil s Jakubem Noskem patnáctý, ve čtyřbobu byl spolu s Noskem, Janem Šindelářem a Dominikem Záleským po třech jízdách jedenadvacátý a se soutěží se rozloučil před finálovou částí.
„Na druhou stranu jsme bojovali, nechali jsme tam všechno. Ale dopadlo to tak, jak to dopadlo,“ krčil rameny Dvořák.
Dominiku, byl po závodě prostor na nějakou hlubší analýzu?
Zatím moc ne. Hlubší analýzu uděláme až později s odstupem. Přímo po závodě jsme měli dost práce se vším pakováním, není to úplně sranda. Takže jsme celé odpoledne trávili balením materiálu a svých věcí.
Český čtyřbob vedený Dominikem Dvořákem a v akci během tréninku na ZOH v Pekingu 2022. (19. února 2022)
Co jste říkal na Němce Friedricha, který stejně v Pchjongčchangu vyhrál dvojbob i čtyřbob?
Je to legenda. Na jednu stranu je to těžké, on je tak suverénní, že je s ním ohromně náročné soupeřit. Na druhou stranu budu ale zpětně rád, že jsem závodil v jeho době. On je fenomén. Neskutečný.
Loni na podzim jste v Číně absolvovali testovací závody a říkali jste, že organizace občas vázla. Zlepšili se pořadatelé?
Na začátku to bylo trochu chaotické, ale nakonec byli připravení docela dobře. Všechno fungovalo skvěle, i doprava byla v pohodě.
Tehdy jste si stěžovali, že vám v autobusech nezapínali topení, což by tentokrát v minus dvaceti bylo asi dost nepříjemné.
Jo jo. Topení už teď bylo zapnuté. Všechno fungovalo tak, jak mělo. Navíc jsme měli výhodu, že vesnice byla vedle dráhy, takže jsme jezdili jen takovým minibusem.
KOMENTÁŘ: Bojkotovaný Peking obstál aneb téměř apolitické olympijské hry |
Z tohoto pohledu tak převládá spokojenost?
Ano, musím to hodnotit pozitivně. Samozřejmě nějaké restrikce byly, s tím se ale museli vypořádat všichni, to už je dnes taková běžná součást.
Cítili jste přes všechny ty restrikce olympijskou atmosféru?
Cítili. Docela dost to ovlivnili dobrovolníci. Nebo dobrovolníci… Zkrátka ti, co tam pomáhali. Nevím, jak moc byli dobrovolní. Ti byli mega nadšení, každý den zdravili, mávali, to bylo vždycky pozitivní a člověk se cítil dobře.
To byl největší rozdíl oproti testovacím závodům? Tehdy jste říkali, že tam atmosféra blížícího se svátku chybí.
To byla jedna věc. Tentokrát jsme také bydleli v olympijské vesnici. Na tom eventu jsme byli v normálním hotelu.
Na co dalšího budete vzpomínat?
Letěli jsme tam s předstihem, abychom mohli absolvovat dva dny tréninku navíc. Mezi těmi dvěma dny tréninku a oficiálními tréninky jsme měli šest dní bez dráhy, tak jsme čas vyplnili třeba tím, že jsme vyrazili lanovkou na vrchol, kde startoval sjezd.
 |
Jak to tam vypadalo?
Bylo to super. Měli tam udělanou takovou vyhlídku, bylo hezké se koukat po okolí. Tak třeba tohle mě zaujalo. Ale vy byste asi chtěli spíš nějaké pikantnosti, že? (smích)
Máte nějaké?
Tak samozřejmě to, co se na začátku probíralo i tady. Byly tam problémy s kanalizací… Ale ne, víc vám říkat nebudu. (smích)
Co vás čeká teď?
Tohle byl pro nás poslední závod, takže už máme po sezoně. Bohužel, rádi bychom si ještě spravili chuť. Takže vyložíme materiál, počkáme, až dorazí boby. Byl bych rád, kdybychom se ještě dostali na dráhu. Ale uvidíme, jestli to klapne, jestli budou ještě nějaké naledované.
Máte zprávy, co se bude dít s čínským ledovým korytem nyní?
Slyšel jsem, že ho chtějí využívat. Ale nevím, jak to bude. V Koreji také plánovali, ale nakonec ta dráha úplně upadla.
