Spoléhání na umělé zasněžování, jako to dělají čínští organizátoři, nepovažují za ideální.
„Nejde jen o spotřebu energie a vody a časté používání chemikálií pro zpomalení tání, ale navíc to je povrch, který mnoho závodníků označuje za nevyzpytatelný a potenciálně nebezpečný,“ uvádějí ve zprávě, z níž citovala agentura Reuters.
Pořadatelé zimních olympijských her v Pekingu v horských střediscích, kde prakticky nesněží, používají stovky sněžných děl. Hájí se, že využívají jen vodu shromážděnou z letních dešťů nebo odtékající z hor. Díky nové technologii jí spotřebují o 20 procent méně než při tradičním zasněžování.
Autoři studie upozorňují, že přírodní sníh je čím dál vzácnější na mnoha místech po celém světě. Je také k dispozici čím dál méně vody pro umělé zasněžování.
Zimní sporty provozované na sněhu jsou proto podle nich v ohrožení. „Riziko je jasné: člověkem způsobené globální oteplování ohrožuje budoucnost zimních sportů. Také snižuje počet klimaticky vhodných míst pro pořádání zimních olympiád,“ uvedli.
Momentka ze zahájení zimních olympijských her 1960 ve Squaw Valley.
Předpovídají, že do roku 2050 bude z jedenadvaceti dosavadních pořadatelů ZOH vhodných jen deset. Chamonix, kde se v roce 1924 konala první zimní olympiáda, společně s místy v Norsku, Francii a Rakousku označují za vysoce rizikové. Kanadský Vancouver, ruské Soči a americké Squaw Valley považují za nespolehlivé.
