| Odpovědi Romana Šebrleho najdete ZDE |
Vítěz olympijského desetiboje neodmítl odpovídat na žádný dotaz. S úsměvem a nadhledem se vypořádal i těmi rýpavými.
- Co je to desetiboj? Souboj souboru atletů, kteří zjistili, že nic neumí pořádně, a tak holt musí dělat 10 disciplín špatně??
Jiného by takový dotaz možná naštval, ale Šebrle proložil odpověď dvěma smajlíky a vzkázal: Přesně tak :) A občas je za to ještě obdivují :)
| Stáhněte si tapety s Romanem Šebrlem |
V drtivé většině dotazů si totiž četl příjemnější vzkazy. Bylo to úžasné, fantastické, skvělé, super závod, vzkazovali fanoušci a posílali mu gratulace, poděkování a dokonce i pusinku a pozvání na kafčo.
Spousta atletových odpovědí tak začínala poděkováním, na to se snažil nezapomínat.
Roman Šebrle má on-line rozhovory rád. Odpovídal už z minulé olympiády i ze světových šampionátu. Vždy trvá na tom, že bude odpovědi ťukat do počítače sám.
Před čtyřmi lety v Sydney si sedl s laptopem v tiskovém středisku mezi novináře a hodinu mlčky chatoval. Pak se zvedl, že už spěchá, a za dvacet minut si šel před vyprodaný stadion na stupně vítězů pro stříbrnou medaili.
"Dneska budu rád, když to napíšete za mě," uznal unavený šampion.
Ve společenské místnosti v české sekci olympijské vesnice si sedl mezi dva počítače a střídavě diktoval odpovědi dvojici reportérů iDNES.
Pečlivě diktoval odpovědi slovo od slova a zpočátku se snažil upozorňovat i na překlepy, potom ale podlehl rychlému tempu. Sotva odpověděl nalevo, už slyšel zprava další otázku.
- Moc jsem vám fandila, dokonce tak, že jsem cedila krev. Doslovně. Při vašem parádním hodu oštěpem jsem radosti vyskočila a rozbila skleněnou desku stolu. Ale stálo to za to:-) Chci vám pogratulovat a říci, že vy budete mít jako vzpomínku zlatou a já sedm stehů:-) Hodně štěstí
Touto otázkou pobavila Šebrleho čtenářka s přezdívkou Jana. Desetibojař jí odpověděl: "Tak to je dobrý, ještě že závodím a nemusím být doma a někomu fandit. Vidím, že to je ještě horší. Přeji vám brzké uzdravení."
Zdravého potomka zase popřál Lence, která se svěřila, že se ač těhotná při sourtěži hodně nervovala. "Přeji úspěšný konec těhotenství, ať je to zdravé," nechal připsat za odpověď.
Gratulace nechodily jen po internetu, Roman Šebrle je příjímal také osobně od českých sportovců a členů štábu.
"Jé, on je tady zlatý medailista," nahlídla překvapeně k počítačům plážová volejbalistka Eva Celbová a už za ním spěchala s gratulací, výškařka Zuzana Hlavoňová k blahopřání přidala i polibek a cyklistky Lenka Valová s Martinou Růžičkovou poprosily o autogram a společnou fotografii.
Sálem dvakrát prošla ataše českého týmu Annabella Stengu. Nejdřív přinesla Šebrlemu jako dárek malovanou amforku, a pak se vrátila s balíkem plakátů a fotografií k podepisování. "Ale teď nebudu rušit, v klidu pracujte," řekla a atletovi pošeptala: "Celý den jsem se za vás modlila."
Průběh on-line rozhovoru chytil Evu Celbovou, která se zájmem sledovala otázky a občas se snažila Šebrlemu napovědět, co říci. Naopak úplně potichu si na opačném konci stolu surfoval na vlastním notebooku stříbrný veslař Tomáš Karas.
- Nevíš, kdo včera vyhrál ten desetiboj?
Ta otázka byla v rozhovoru mezi prvními a úspěchem dobře naladěný Šebrle poznamenal: "Taky by mě to zajímalo :) "
Za hodinu stačil odpovědět na 69 otázek. "Snad jsem odpověděl komplexně," uvedl při loučení. "Bohužel musím běžet za jinými příjemnými věcmi, jako je například odevzdání vzorku krve na dopingové zkoušce. Sportu zdar!"
 Roman Šebrle slaví na stadionu v Aténách triumf v olympijském desetiboji. (24. srpna 2004) |
