Všichni operátoři jsou stejní

Ať je vaším operátorem kdokoli, téměř jistě vás dříve či později rozladí svým přístupem k nějakému problému. Získali jsme pro takové tvrzení důkaz i ze zahraničí.
Naše snaha o zmapování situace v mobilních komunikacích v okolních zemích konečně přinesla zcela věcnou reakci. Většina polemizujících čtenářů se totiž dosud omezila spíše na nesouhlasné výroky nedostatečně podložené popisem vlastních zkušeností, případně dalších konkrétních údajů. Naše budapešťská čtenářka však zvolila jiný přístup. Díky tomu můžeme všechny zájemce seznámit i s jiným pohledem na mobilní telefonování v Maďarsku, který nám zprostředkovala paní Csikosova:

"Zhruba rok v Budapešti žiji a zhruba od prosince 1999 využívám služeb Vodafonu a poslední měsíc i operátora Pannon.
První šok přišel, když jsem si koupila telefon u Vodafonu a snažila se nastavit hlasovou schránku a další náležitosti. Vodafon totiž pravděpodobně nepočítal s tím, že jeho služeb mohou využívat i cizinci (na rozdíl od našich operátorů, pozn. red.). Musela jsem tedy požádat svého maďarsky mluvícího manžela, aby zavolal operátorovi a nechal mi nastavit angličtinu jako hlavní jazyk pro ovladání mail boxu a Hot Line. Jako cizinka jsem v maďarštině opravdu neměla šanci.

Pre-paid sada Vodafonu sice vypadá velmi lákavě, ale má jednu drobnou chybyčku. Nezobrazuje totiž aktualní stav kreditu. Zaměstnanci Vodafonu to zdůvodňují tvrzením, že mobilní síť není na technické úrovni, která by umožňovala, aby každý majitel telefonu pomocí menu snadno a hned věděl za co platí (kolik minut) a kolik platí, jaký tarif. A Vodafon tedy našel šalamounské řešení.
Na konci každého hovoru uživatel obdržel SMS s aktuálním stavem kreditu. Protože to většinu zákazníků dost štvalo (asi tak 10-20 příchozích SMS za den), tak Vodafon systém vylepšil a posílá jen jednu týdně. Ergo přehled o tom kolik protelefonuji a za jaký tarif absolutně nemám.

Ovšem největší překvapení přišlo u druhého telefonu, který si koupil manžel a poctivě u něj platí měsíční paušál. Chtěl něco tak nehorázného, jako je roaming! (Na tomto místě je nutné podotknout, že roaming u předplacené karty údajně, vzhledem k technickým možnostem sítě není možný a ani se v blízké době neplánuje). Nejdříve nám bylo sděleno, že roaming lze získat až po třech měsících od podpisu smlouvy a jen pokud budou všechny účty splaceny řádně a včas, ale že nám roaming mohou zapojit také okamžitě. Ovšem pokud složíme nevratnou zálohu 30 000 Ft (cca více než 4 000 Kč).

Samozřejmě nic takového ve smlouvě o užívání služeb Vodafonu není uvedeno a ani operátor infolinky to nedokázal nikde najít. Nezbývá nám než zajít na právní oddělení, potom za vedoucím oddělení služeb zákazníkům, případně můžeme napsat podání na telekomunikační úřad nebo jít k jinému operátorovi.
Ovšem na dotaz, jak chtějí s tímto přístupem čelit konkurenci ostatních operátorů zaměstnanci hrdě odpovídají: "My jsme přece VODAFONE".
Mé krátké zkušenosti s operátorem Pannon mě už také přesvědčily, že ne vše, co operátor inzeruje je skutečnost, ale o tom snad až někdy příště, pokud budete mít zájem.
Nechci se živit falešným optimismem, ale mám pocit, že podobné historky se snad v Čechách nedějí."

Jak je vidět, s operátory jsou potíže všude. Bylo by zajímavé prozkoumat, zda existuje nějaká vazba mezi velikostí či renomovaností operátora jeho svévolí vůči zákazníkům. Pokud je mezi vámi někdo znalcem Murphyho zákonů, možná byste nám mohli sdělit zda se některý z těchto zákonů nevztahuje právě na telekomunikační operátory a jejich nevychování.