Zajímavou reportáž přinesl minulý týden pořad Televize Prima Svět 2004. V reportáži jsme mohli nahlédnout pod pokličku jediné severokorejské mobilní sítě. Prý má aktuálně zhruba 2 000 klientů. Není se čemu divit, když mobilní telefon stojí v přepočtu 12 000 Kč a aktivace dokonce 24 000 Kč. Hovorné se pak platí ve valutách. Přitom průměrný příjem severokorejců je podle reportáže zhruba v přepočtu 24 000 Kč, jenže za rok. Je nasnadě, že většina uživatelů mobilních telefonů v Severní Koreji jsou političtí VIP a zahraniční obchodníci a diplomaté. Pokrytí zahrnuje hlavní město Pchjongjang a některá další větší města.
V reportáži také byla vidět jediná prodejna mobilních telefonů v celé Severní Koreji. Ve vitrínách byly vystaveny zajímavé mobily čínské provenience Konka a Bird, dobře známá Motorola T722 a taktéž vcelku aktuální Philips 330, ale také již historický Siemens S35 a jeden zákazník měl v ruce Samsung S100.
Mobilní síť se jmenuje SunNet a jedná se o GSM síť pracující na frekvenci 900 MHz. Síť provozuje společnost Northeast Asia Telephone and Telecommunications Co. Ltd. (NEAT&T), což je společný podnik thajské společnosti Loxley Pacific Co. a Korea Post and Telecommunications Corp., severokorejského státního podniku.
Nepodařilo se nám najít jakékoliv další informace, firma pravděpodobně nemá webovou stránku. Internet v Severní Koreji totiž teprve začíná. Jednu zajímavou severokorejskou stránku jsme ale našli a stojí rozhodně za shlédnutí.
Pro zajímavost, další "socialistický" stát, ovšem na opačné straně zeměkoule, Kuba, provozuje nyní dokonce dvě mobilní sítě. Jedna je ve standardu GSM a lze v ní roamovat i s tuzemskou SIM. K dispozici jsou i předplacené karty a na webu je i ceník hovorného. CCOM, jak se síť jmenuje, ale bere peníze i za příchozí hovory. Na Kubě nyní funguje i další síť se jménem Cubacel, která provozuje síť v standardu TDMA-AMPS. I v ní se platí za příchozí hovory. Cena hovorného se v obou sítích pohybuje okolo 0,5 USD za minutu hovoru, což pravděpodobně bude nad možnosti běžných obyvatel "ostrova svobody", přeci jen je ale situace v mobilních komunikacích na Kubě lepší, než v Severní Koreji. Pokrytí je lepší a i výběr telefonů není nejhorší. Na Kubě funguje i internet, i když běžný komunikační prostředek Kubánců to rozhodně není.
Je ale jasné, že důvodem rozvoje mobilních sítí na Kubě je množství zahraničních turistů, kteří se do Severní Koreje normálně vůbec nedostanou.
