Heather Catchpole na serveru abc.net.au upozorňuje na výzkum, který provedli australští lékaři v Sydney. Pracovníci Nepean Hospital zavedli velmi levnou metodu telemedicíny, který jim pomáhá léčit pacienty se zraněním rukou. Doktor Thai Khoa Lam, odborník na plastickou chirurgii, pořídil snímky všech sedmadvaceti případů, se kterými se během dvouměsíčního výzkumu na chirurgickém oddělení setkal. Zranění měla různý charakter, od sportovních úrazů, přes zranění ze zahrádky po úrazy elektrickým proudem. Ve vybraném vzorku lékařských případů figurovaly zlomeniny, popáleniny i ztráty článků prstů na ruce. Lékař také pořídil rentgenové snímky. Po diskuzi s konzultantem mu poslal snímek zranění v rozlišení 640x380 pixelů, což odpovídá třem čtvrtinám rozměru kreditní karty. Zpráva s obrázkem dorazila k příjemci za 5 sekund. Poté následovaly další konzultace s odborníkem, který byl po prostudování snímku pacientova zranění lépe informován. Ve čtyřech případech z daného vzorku došlo ke změně léčby pacienta.
Podle doktora Lama jsou odborní konzultanti těžko k zastižení, právě zaslání snímku zranění může zjednodušit a urychlit komunikaci. Telefon je v tomto případě užitečný – hlavně je-li případ komplikovaný a lékaři chybí dostatek zkušeností. Diskuze nad snímkem může ujasnit celý lékařský případ, oba zúčastnění mají před sebou stejný obrázek, který jim pomůže shodnout se na diagnóze a doporučit léčbu. Jestliže snímek nezmění názor konzultanta, alespoň potvrdí závažnost zranění. „Konzultant může vidět něco, co jsem já neviděl nebo nemohl vidět,“ říká doktor Lam. „Tento systém také pomáhá konzultantovi učit méně zkušené kolegy.“
Zřejmý je také význam pořizování snímků pro zjištění správnosti a úspěšnosti léčby zranění. Zavádění telemedicíny nebo poskytování lékařské péče pomocí telekomunikací může být velmi obtížné a nákladné. Ovšem největší výhodou zasílání zpráv s fotografií zranění je nízká cena a jednoduché používání. Podle informací lékařů, kteří pracovali na výzkumu, přijde zaslání jedné zprávy přibližně na půl amerického dolaru. Někteří kritici tvrdí, že kvalita snímků je nedostačující, což ovšem doktor Lam vyvrací. Prý si stačí dát pozor na to, aby byl snímek pořízen „pevnou rukou“ a se správným světlem. Pořídit kvalitní obrázek pak není nic složitého. Podle profesora Richarda Woottona z University of Queensland se již v minulosti pokoušeli lékaři využívat snímků pořízených mobilním telefonem.
Například finští a japonští lékaři takto posílali rentgenové snímky a snímky CT. Britové posílali snímky popálených pacientů regionálním centrům pro léčbu popálenin a ti nejhůře postižení byli pak na základě diagnózy stanovené studiem fotografie odesláni na odborná pracoviště. Podle profesora Woottona mají snímky samozřejmě velmi nízké rozlišení, ovšem výzkum ve Finsku ukázal, že na rentgenových a CT snímcích nebyly ztraceny žádné kritické detaily. Samozřejmou nevýhodou projektu je fakt, že snímky jsou statické, tím pádem nelze u pacienta odhalit poruchy hybnosti nebo citlivosti. Dalším problémem jsou intervaly doručení zprávy, které kolísají a záleží na operátorovi.
