Podle britského očního chirurga by mohla v roce 2033 krátkozrakostí trpět až polovina třicetiletých Britů. Připisuje to zejména současnému období častého používání smartphonů v kombinaci se sledováním televizní obrazovky a časem stráveným u monitorů počítačů, tedy častému pozorování blízkých předmětů.
Například novozélandský výzkum z letošního roku, který studoval riziko vzniku nádoru u dospívajících studentů související s používáním mobilních telefonů, prokázal, že průměrný uživatel drží svůj přístroj ve vzdálenosti jen 30 centimetrů od obličeje. Výjimkou však nebyly ani případy, kdy student ležící na posteli psal textovou zprávu s telefonem pouhých deset centimetrů od očí. Při čtení novin a knih je přitom tato vzdálenost minimálně 40 centimetrů.
Sluneční světlo jako prevence krátkozrakosti
Jako účinnou prevenci Allamby doporučuje častější vycházení ven, samozřejmě bez telefonu. Dnešní život nás totiž nutí zaostřovat zejména na blízké předměty, a to i v městské zástavbě. Riziku vzniku krátkozrakosti tak lze předcházet častějším zaostřováním na horizont či vzdálenější předměty a objekty. Podle australských vědců má blahodárný účinek na lidský zrak již i samotné sluneční světlo.
Britové a smartphonyPočet uživatelů chytrých telefonů ve Velké Británii výrazně roste. Společnost eMarketer odhaduje, že v roce 2013 dosáhne jejich počet hranice 30,9 milionu. Toto číslo představuje 48,4 % britské populace a 60,4 % britských uživatelů mobilních telefonů. Britští uživatelé chytrých telefonů stráví jejich používáním průměrně dvě hodiny denně. Nejvíce používají smartphony Britové ve věku od 12 do 54 let. Nejpočetnější skupinou uživatelů jsou pak Britové ve věkovém rozmezí 18-24 let. Chytré telefony používá celkem 84 % z nich. |
Ve své studii se snažili přijít na to, proč 80 % obyvatel východoasijských velkoměst trpí krátkozrakostí. Stejná diagnóza je očními chirurgy vyřčena například i u 30 % singapurských dětí, přičemž stejnou vadou trpí pouze 3 % dětí čínského původu žijících v Sydney.
Vědci zároveň poukázali na fakt, že děti v Austrálii čtou častěji než děti v Singapuru. To by tedy znamenalo, že riziko krátkozrakosti by mělo být vyšší především u australských dětí. Tímto faktem tak vyvrátili genetické predispozice, vyšší důraz tedy přikládají okolnímu prostředí. Singapurské děti totiž tráví venku na denním světle výrazně méně času.
Naučte se dětem říkat ne, jde-li o smartphony
Allamby rodičům zároveň doporučuje, aby zvážili, v kterém věku obdarují své děti smartphonem. Není totiž výjimkou, kdy tyto přístroje používají děti již v sedmi letech. Riziko představuje časté sledování jejich displejů, kdy si děti během dne opakovaně přehrávají videa a filmy, hrají hry a využívají také možnosti připojení k internetu. Jejich vlastnictví je přitom často vnímáno jako prostředek k začlenění do skupiny vrstevníků.
Problém krátkozrakosti u dětí spojují s používáním telefonů i tabletů také asijští experti. "Dlouhé sledování mobilních displejů z krátké vzdálenosti oči příliš namáhá, zejména pak u mladších dětí," řekl v roce 2011 listu The China Post Fu Chou-ching z mezinárodní organizace ORBIS. "Už dvouleté nebo tříleté děti se učí brouzdat internetem a hrají hry na mobilních telefonech svých rodičů. Kvalita jejich zraku pak kvůli tomu může být v průběhu let snížena," dodal.
