Společnost na své předváděcí akci ukazovala technologie, které už nejsou žádné sci-fi. Přitom to byla právě NSN, která nám před téměř čtyřmi lety v Česku dala LTE ochutnat jako první.
Tehdy přivezl první experimentální síť čtvrté generace do Prahy obrovský kamion. Teď už je celá prezentace komornější, v hotelovém salonku stačilo rozmístit několik zařízení. Jak provizorní BTS, tak USB LTE modemy přitom měly podobu běžných komerčně dostupných zařízení.
Jediným experimentálním kouskem na prezentaci tak byl terminál pro předvádění schopností technologie LTE Advanced. Namísto mobilního zařízení to byla taková větší krabice.
Právě ukázka LTE-Advanced byla největší novinkou. Poprvé jsme tak v Česku mohli vidět přenosové rychlosti přes 200 Mbit/s v mobilní síti. Těchto rychlostí dosahuje LTE-Advanced díky schopnosti využívat více frekvencí najednou.
V případě testů Nokia Siemens Networks to znamenalo přenos dat na frekvenci 2 600 MHz a zároveň 800 MHz. Mimochodem, osmistovková síť musela být "schována" v odstíněném boxu, protože v tomto pásmu takzvané digitální dividendy nemůže být taková technologie u nás zatím provozována.
Při testu přenosu souborů a zároveň přehrávání videa v síti bylo dosahováno přenosových rychlostí až 270 Mbit/s. Simulace přechodu uživatele mimo pokrytí sítě 800 MHz zároveň ukázala přechod z LTE-Advanced do běžného LTE, kde přenosové rychlosti klesaly zhruba na 100 Mbit/s. Samozřejmě jde o rychlosti v praxi teoretické, v případě demonstrací obsluhovala síť pouze jedno zařízení, které se navíc nacházelo jen pár metrů od základové stanice. V praxi ale podle zkušeností Nokia Siemens Networks LTE bez problémů dosahuje průměrných rychlostí přes 40 Mbit/s.
Mimochodem, upgrade z LTE na LTE-Advanced, jehož podstatná část specifikací byla GSM asociací dokončena letos v březnu, je pro operátory pouze softwarovou záležitostí. Mobilní telefony a další terminály musí být na podporu této technologie hardwarově připraveny. Stejně je tomu dnes třeba u HSPA.
Nokia Siemens Networks se chlubí také tím, že patří mezi špičku mezi dodavateli LTE technologií. Ty od něj na světě kupuje už 37 zákazníků. Z osmnácti na světě zprovozněných LTE sítí přitom NSN dodává technologie devíti, a to včetně japonského operátora DoCoMo nebo amerického LightSquared, který je možná prvním komerčním příkladem budoucnosti LTE. Firma sama žádné služby koncovým zákazníkům nenabízí, svou síť pronajímá ostatním operátorům.
I v Česku se vedou jednání o tom, že si LTE síť nebudou místní operátoři stavět každý zvlášť. Ve hře je i možnost, že by všichni tři stavěli LTE dohromady. Každý by pak pouze používal tu část frekvenčního spektra, kterou by získal v licenčním řízení. LTE bude pro budoucnost mobilních sítí velmi důležité. Už v roce 2014 má i v České republice množství dat přenesených v mobilních sítích přerůst množství dat přenesených v pevných sítích.
Technologie LTE by navíc mohla, na rozdíl od 3G a jeho variant, jednou definitivně nahradit GSM. A to i díky tomu, že technologie je schopna fungovat na téměř libovolné frekvenci. A v pásmu 800 MHz, které bude ČTÚ rozdělovat v rámci takzvané digitální dividendy, se bude pokrytí budovat vcelku rychle.
Třeba v Británii mají operátoři dohodu, že by zhruba v roce 2020 ponechali v provozu pouze jednu společnou GSM síť, do které by každý věnoval část svého frekvenčního spektra a technologií. Zbytek frekvencí hodlají operátoři použít právě pro LTE a případné modernější technologie.
Doufejme, že v Česku se v tomto směru také pohnou ledy. Zatím je míč na straně ČTÚ, který musí vypsat licenční řízení. Očekává se, že k rozdělení frekvencí dojde příští rok na jaře. A pak už vše záleží na operátorech a na tom, jaké podmínky jim ČTÚ v licencích nadiktuje. Doufejme, že tentokrát bude úřad podstatně přísnější než v případě 3G.
