Ve státě Illionis v USA přišla místní samospráva s návrhem zákona, který by za používání mobilních telefonů při chůzi trestal i chodce. Informoval o tom deník Chicago Sun-Times. Návrh počítá s tím, že by chodci přecházející přes silnici měli mít telefonování zakázáno stejně, jako je tomu u řidičů. Předkladatelé zákona upřesňují, že postihováni by měli být jenom ti chodci, kteří přecházejí na červenou nebo přecházejí ulici v místech, kde je to zakázáno. V takovém případě by telefonující chodec dostal větší pokutu než chodec netelefonující.
Návrh zákona má však i mnoho zastánců v řadách lidí, kteří by telefonování na ulici nejraději zakázali úplně. Například starosta Chicaga pan Daley vidí v předkládaném zákoně mnohá pozitiva. Sám se prý do práv a svobod občanů nerad vměšuje, ale deníku Sun-Times řekl: "Občané musí pochopit, že na přechodech pro chodce dochází k mnoha zraněním a úmrtím chodců při srážce s automobilem. Telefonování má vliv na bezpečnost. Takže při přecházení musíte použít zdravý rozum."
Jaký by ovšem onen zdravý rozum měl být, to už starosta nesdělil. Podle prvních zpráv nemá návrh zákona příliš šancí na to, aby se prosadil, ale již několikrát jsme byli svědky toho, že legislativním procesem prošly i kontroverznější záležitosti.
Že je používání mobilního telefonu nebezpečné při řízení vozidla, je prokázáno mnoha studiemi. I my sami jsme se přesvědčili o tom, že telefonující motorista není schopen se plně věnovat řízení. Právě kvůli tomu je v mnoha státech světa používání mobilu za volantem zakázáno. Většinou je však povoleno alespoň telefonování pomocí handsfree sad.
Takový chodec není na rozdíl od řidiče při telefonování nijak zásadně omezen ve svém pohybu a ve schopnosti ovládat jej. Dle onoho zdravého rozumu tak může být chodec maximálně pouze nepozorný, což se ovšem může stát i řidiči telefonujícímu pomocí handsfree. Je snad zbytečné připomínat, že stejné nepozornosti se může dopustit chodec, který si po cestě povídá s osobou jdoucí po jeho boku. Stejně nebezpečné, nebo možná nebezpečnější, může být poslouchání hudby za chůze.
Podle zdravého rozumu tak nemá americký návrh zákona prakticky žádný smysl. A tak musíme doufat ve zdravý úsudek tamních zákonodárců a také v to, že v Evropě čirou náhodou někoho nenapadne něco podobného.
