Přiznám se bez mučení - tento drb je ze všech drbů nejdrbovitější, neboť mi ho vyprávěl kdosi z firmy, která je konkurencí firmy Motorola. Ale drb je to tak kořeněný a tak pravděpodobný, že si nedovolím ho tu nepresentovat. Všem poškozeným a očerněným stranám se omlouvám předem.
Událo se to tak. Firma Motorola má, jak známo, několik divizí, které si počínají jako firmy na sobě takřka nezávislé. Jedna z těch divizí (radikomunikační systémy - ECID) vyhrála před několika lety soutěž na dodávku vybavení základnových stanic pro síť GSM - což obnášelo v podstatě instalaci veškeré technologie, ústředen, BTSek a dalšího vybavení, potřebného pro provoz mobilní sítě.
Motorola se dala hbitě do stavby a při té příležitosti nabídla onomu operátorovi (jeho se to netýká, takže zůstane nejmenován) dodávku mobilních stanic za výhodných podmínek. Operátor souhlasil - beztak počítal s nákupem telefonů, které by dodával jako dotované (je to přeci slušnost, nabízet je zákazníkům), a objednal si solidní množství těchto mobilních stanic od Motoroly. Objednávku tehdy zprostředkovala divize radiokomuniakčních systémů, která to brala jako úsluhu své firemní sestře.
Jenže co se nestalo. Motorola se dostala do skluzu (nepřipomíná vám to něco?) a nebyla schopna dodržet termín výstavby. Operátorovi se to nelíbilo ani v nejmenším, ne každý operátor se sebou nechá vytírat podlahu. Milé Motorle řekl, že si má zabalit saky paky a že si zjedná někoho jiného, kdo termín dodrží, neboť důvěra klientů je mu přednější (nepřípomíná vám to opět něco?). A tak se i stalo, Motorola dostala zaplaceno za namontované, nějaké to penále se určitě také našlo - jenže pak přišla řeč na mobilní stanice. Operátor je Motorole uctivě vrátil s tím, že mu je dodá někdo, kdo je schopen dodržet termín. A tak se i stalo.
Jenže tady nastal drobný zádrhel - divize, která dodávala telefony nebyla nijak nadšena tím, že by měla příjit o obchod jenom kvůli tomu, že její sestřička nedodržela termín - a odmítla zakázku zrušit. To znamenalo, že divize výstavby radiokomunikačních zařízení musela všechny telefony odebrat.
Dlouhou dobu to vypadalo, že na objednávku vyrobené telefony budou neprodejné. Nikdo o ně neměl zájem, nikdo je nechtěl a čas i vývoj běžel. Nakonec se na Motorolu usmálo štěstí. Našla někoho, kdo dělal v nějaké banánové republice síť GSM - to konsorcium se jmenovalo DeTeMobil a podepsalo s Motorolou kontrakt na výstavbu sítě GSM. Ten kontrakt měl hodnotu 100 milionů dolarů a mimochodem v něm neuspěl se svojí nabídkou německý Siemens, který byl téměř o pětinu dražší.
A tak Motorola nabídla svoje telefonky jako dotované, neboť onen DeTeMobil měl zrovna mnoho jiných starostí, než kontrolovat původ těch telefonů, a to, že k nim bude potřeba vyrobit nové krabice (staré se již rozpadly?) bylo přijímáno jako vstřícnost českému zákazníkovi.
Stalo se, co se stalo. DeTeMobil, pozdější RadioMobil odebral telefony Motorola TX770, o nichž ani mateřská firma neví, že by je kdy byla vyráběla. Možná se celý příběh odehrál jinak, ale nemám mnoho důvodů tomuto nevěřit - telefony Motorola TX770 byly již v době svého dovážení technologicky několik let zastaralé a zejména na jejich akublocích (v oboru napájecích článků prodělal svět GSM největší pokrok) bylo vidět zoufalé zastarání. Motorola TX770 byla i z hlediska chování se k signálu a sladěnosti se sítí nevhodným přístrojem.
Stalo se, co se stalo. Ta banánová republika to koupila, stějně tak, jako skočila na špek vychvalování Alcatelu HC 500 a stejně tak, jako sbaštila údajnou "24hodinovou výměnu worldwide" u Philips Fizze.
Je to jenom banánová republika - ale nevíte někdo, kde ta země existuje? Měl bych tu pár věcí na prodej...
