Případ šikany se stal na Základní škole 28. října v České Lípě. Podle ředitele školy tři chlapci svého spolužáka během přestávky tloukli a vulgárně mu nadávali. Důkaz o šikaně si vyrobili sami - nahrávali se na půjčené mobilní telefony.
„Třída se svěřila třídní učitelce, ta pátrala a o pravdivosti upozornění se sama přesvědčila ze záznamu. Byla to závažná událost, zavolali jsme policii,“ řekl k případu, o němž první informoval Deník, ředitel Základní školy 28. října Libor Šmejda.
Podle něj se podobné případy stávají i na jiných školách, ty je ale většinou nechtějí zveřejňovat, aby si nepoškodily reputaci.
Tresty jsou mírné
„Máme omezené možnosti, jak tyto žáky, kteří už třeba dříve měli kázeňské problémy, postihovat. Ze snížené známky z chování si většinou nic nedělají, dnes už to není ani překážka při přijetí na střední školu. Ani policie je nevystraší, spíš si připadají důležitě,“ přidal ředitel školy Šmejda.
Případ bude škola projednávat na pedagogické radě, šikanující žáci nebudou mít s jistotou na pololetním vysvědčení jedničku z chování. Pedagogové už ale v tomto případě nemohou víc dělat, s přestupem na jinou školu by museli souhlasit rodiče. Ti většinou své děti brání a jejich problémové chování si nepřipouští.
Právní kvalifikace šikany neexistuje, policie případy většinou vyšetřuje jako vydírání. Pro nízký věk pachatelů je pak odloží, stejně jako tomu bylo u případu žáků z českolipské školy.
„Někdy nás na šikanu upozorní rodiče šikanovaného dítěte nebo někdo z jeho prostředí, jindy škola. Rozhodně nejde o masivní záležitost, letos jsme do listopadu vyšetřovali pouze dva případy,“ uvedla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková.
Prevence je základ
„Až se šikana rozjede, je pozdě. Může jí zabránit jen včasná prevence. Snažíme se především působit na potenciální oběť, pomáháme jí v začlenění do kolektivu,“ sdělila Jana Szelcsányiová, výchovná poradkyně Základní školy 28. října.
Školy mohou šikanu postihovat jen v případě, že bezpečně znají viníka a mají důkazy. Bez nich jsou rodiče pachatelů připraveni se obrátit na soud a takový proces by vyhráli.
„Legislativa je v této oblasti zastaralá, dokud není ohroženo právo na příznivý vývoj a výchovu pachatele, nelze ho soudním rozhodnutím umístit do diagnostického ústavu,“ upozornila Jana Szelcsányiová.
Snížená známka z chování je nejtvrdším trestem, ze školy často odchází paradoxně spíše oběť.
Nejde o první případ
Natáčení svých obětí na mobilní telefon však není žádnou novinkou. S podobným problémem se potýkají již delší dobu v Británii. Happy slapping, jak krutou zábavu nazývají britská média, spočívá v natáčení útoků na nic netušící oběti.
Může se vám tak klidně stát, že při projížďce na bruslích parkem vaše jízda skončí nečekaným úderem basebalovou pálkou nebo jiným knockoutovacím způsobem od skupinky teenagerů. - více zde
V Bratislavě se pak udál případ, kdy čtyři mladíci umlátili 54letého bezdomovce a jeho zkrvavené tělo si poté natáčeli na video. Soud poslal násilníky do vazby. Hrozí jim až deset let vězení. - více zde
