Bude mít technologie EDGE úspěch?

  • 17
Úspěšné testy potvrdily schopnosti nové technologie. Čím se EDGE liší od běžných sítí GSM? Co brzdí nástup potenciálního konkurenta UMTS?

Během posledních několika let jsme byli svědky mediální masáže propagující mobilní sítě třetí generace (UMTS). Tato masáž se vyplatila vládám některých zemí, které stihly včas vydražit licence, méně se vyplatila dodavatelům telekomunikačního hardware (kvůli drahým licencím mají mobilní operátoři méně peněz) a nejméně se vyplatila samotným operátorům (někteří mají existenční problémy). Je přitom zajímavé, že pro rychlá data a kvalitnější přenos hlasu operátoři zatím příliš neuvažují o využití technologie EDGE (Enhanced Data GSM Environment, rozšířené datové prostředí GSM). Tato technologie přitom využívá stávající frekvenční rozsah a do značné míry i stávající infrastrukturu.

Jiný způsob modulace

V síti standardu GSM i u digitálních bezšňůrových telefonů standardu DECT je pro digitální přenos hlasu i pro signalizaci a datovou komunikaci použita modulace FSK (Frequency Shift Keying, klíčování změnou frekvence). Frekvence nosné přeskakuje mezi dvěma frekvencemi bodle toho, zda momentálně vysíláme digitální jedničku, nebo nulu. U GSM i DECT je FSK mírně modifikována na modulaci GMSK (Gaussian Minimum Shift Keying, gaussovské klíčování s minimálním zdvihem). Frekvence nosné se v tomto případě mění při průchodu napětí nulou, díky gaussovskému filtru se frekvence nosné přelaďuje pozvolna, a tak je minimalizováno rušení na vyšších frekvencích. Modulace GMSK je poměrně šetrná k bateriím, trochu však plýtvá frekvenčním rozsahem.

Spektrum signálu modulovaného pomocí GMSK

Tvůrci technologie se rozhodli nahradit GMSK modulací PSK (Phase Shift Keying, klíčování změnou fáze). Při použití této modulace se kóduje vždy několik bitů najednou do změny fáze signálu. Spektrum je pak využito efektivněji, signál je však náročnější na zkreslení a šum, zvýšenou pozornost je nutno věnovat synchronizaci, přijímač je složitější a spotřebovává více energie. Na druhou stranu je rozšíření radiové části mobilu o EDGE méně náročné než implementace UMTS. Přístroje pro UMTS musejí být schopny pracovat i v klasických sítích GSM, musejí tedy vlastně obsahovat dva mobily v jednom. Za předpokladu, že uživatel zpravidla více dat stahuje, než odesílá, mohou být schopnosti telefonu omezeny jen na příjem signálu technologií EDGE. Zatímco přenosová rychlost nabízená systémem GPRS v sítích GSM je omezena na 115 kb/s, EDGE nabízí v každém timeslotu až 48 kilobitů za sekundu. Timesloty je možno stejně jako u GSM spojovat pomocí GPRS a HSCSD, maximální rychlost se tak u EDGE vyšplhá až na 384 kb/s. Operátoři přitom na rozdíl od UMTS nepotřebují další licenci.

Pro případ horších podmínek nabízí EDGE vícero modulačních kódovacích schémat (MCS, Modulation Coding Schemes). Čtyři z nich dokonce používají modulaci GMSK a umožňují tak lepší pokrytí. Kromě vyšších maximálních rychlostí přenosu dat může EDGE i efektivně zvyšovat kapacitu sítě, pro přenos stejného objemu dat se spotřebuje méně timeslotů.

Dočkáme se EDGE u nás?

Silné stránky EDGE jsou jasné, slabiny dané přírodními zákony se příliš neliší od slabin UMTS. Hrozbou pro EDGE může být v první řad nedostatek kompatibilních telefonů (nyní je k dispozici pouze Nokia 6220), preferování UMTS a nedostatek peněz opět vinou UMTS. Příležitostí naopak může být pro operátory bez licence pro sítě třetí generace. U nás mají licenci pro UMTS Eurotel a T-Mobile, pro oba operátory je UMTS i věcí cti. Oskar licenci pro UMTS nevlastní, zatím však nepotvrdil zájem ani o EDGE.

V zahraničí proběhly úspěšné telefonní hovory v sítích operátorů Pannon (Maďarsko, vlastníkem je Telenor), Smart (Filipíny) a DTAC (Thajsko). Uvidíme, zda a jak se EDGE ujme na těchto trzích.