Pro naše testy jsme měli k dispozici Nokii 6230 (patrně nejrozšířenější EDGE telefon na našem trhu). Testy jsme prováděli s notebookem s operačním systémem Windows 98, telefonem připojeným přes infraport a pro měření přenosových rychlostí jsme používali T-Mobile GPRS Monitor, FlashGet, stopky a kalkulačku. Připojení jsme testovali v lokalitách:
- Praha 6 – Petřiny
- Praha 6 – Dejvice
- Praha 1 – okolí Václavského náměstí
- Praha 6 – Řepy (kde při našich testech EGPRS zatím nebylo spuštěno).
Jako testovací soubor pro download jsme si zvolili přístupovou smlouvu o přistoupení ČR k EU (30 MB zabaleno v souboru ZIP), kterou jsme umístili na vlastní server. Pro upload jsme pak použili dvě ukázkové písničky z filmu Vaterland (po 4 MB). Testovací soubory byly tentokrát menší, neboť jsme testovali EDGE na klasické Oskartě, kde by stažení 500 MB bylo poněkud problematické.
Rychlejší bude i GPRS
Upgrade GPRS spojený s přechodem na EGPRS s sebou přirozeně přinesl i pozitivní zprávu pro uživatele klasických GPRS telefonů – tou jsou kódovací schémata CS-3 a CS-4, která souvisejí s upgradem protokolu A.bis, kterým komunikují základnové stanice (BTS) s kontrolérem základnových stanic (BSC).
Průměrné přenosové rychlosti na downlinku se v průběhu našeho testování pohybovaly okolo 160 kbps, tedy o 40 kbps níž než v případě T-Mobilu (u kterého jsme také testovali EGPRS ještě před oficiálním spuštěním). Pravdou však je, že výsledky testování u Oskara mohou být zkresleny menším objemem přenesených dat.
Na uplinku předvedlo Oskarovo EGPRS velmi zajímavé výsledky. Při našich testech se totiž vždy drželo stabilně okolo 100 kbps, ale po chvíli vždy rychlost poklesla asi na 10 kbps a pak opět k horní hranici. Při dalších testech se pak stalo, že chvíli rychlost kolísala (jakoby síť hledala optimální MCS) a poté se dlouhodoběji ustálila na MCS-8 či MCS-9 a upload souboru probíhal rychlostí v průměru 90 kbps. Dlouhodobé průměry se však pohybovaly na hranici 50 až 60 kbps stejně jako u T-Mobile.
Oskarovo EDGE v praxi
Asi nebude pro nikoho překvapením, když zde znovu zopakujeme, že EGPRS skutečně není na hraní on-line her. Nicméně spolu se zavedením EGPRS se (stejně jako u T-Mobile) latence o něco snížila. V průměru se pohybovala mezi 450 až 500 ms. Spojení na dobrém signálu bylo stabilní a bez výpadků. Když jsme zkoušeli spojení uvnitř budov, kde byl špatný signál, síť i telefon si s tím vcelku dobře poradily a dokázaly dosahovat vysokých rychlostí na timeslot. Spojení se ale občas rozpadlo.
Na místech s dobrým pokrytím byla rychlost stabilní a bez výpadků, občas kolísala rychlost uplinku, downlink byl stabilní. Rychlost downlinku sice byla sice době testovacího provozu nižší než u T-Mobile EGPRS, nicméně v ostrém provozu vykazovalo Oskarovo EGPRS výsledky srovnatelné s EGPRS od T-Mobilu. Naše měření rychlosti Oskarova EGPRS však proběhlo na menším vzorku dat než u T-Mobile EGPRS, což mohlo výsledky poněkud zkreslit. Na definitivní verdikt je nutné si rozhodně ještě počkat.