Kromě aktuálně vyhlášení aukce na kmitočty v pásmech 700 a 3 400 – 3 600 MHz zveřejnil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) i veřejnou konzultaci k návrhu plánu využití rádiového spektra v pásmu 26 GHz, konkrétně v rozmezí 24,25 – 27,5 GHz. V podstatě tímto krokem úřad upřesňuje záměr budoucího využití spektra, veřejnou konzultací dává prostor k různým drobným úpravám a nápadům v tomto záměru.
Obecně je jasné, že významná část pásma bude v budoucnosti i v Česku využita pro sítě 5G. To je také hlavní změna, kterou dokument se záměrem přináší: dosud bylo toto pásmo využíváno především pro různé druhy pevného bezdrátového připojení a pro družicovou komunikaci, omezeně i pro fungování některých druhů radarů (v autech a na měření hladiny vody). Tyto druhy využití by měly být utlumeny nebo přesunuty do jiných pásem či konkrétní části pásma 26 GHz a mobilní sítě tak mají dostat svůj vyhrazený prostor.
ČTÚ v tomto konkrétně navrhuje rozsah 26,5 – 27,5 GHz. Právě v tomto pásmu by měly v budoucnu vzniknout i v Česku ty nejmodernější 5G sítě. „Tímto krokem ČTÚ dává prostor pro inovativní využití tohoto pásma včetně praktického ověřování technických řešení, a to jak pro účely poskytování veřejně dostupných služeb, tak i pro další aplikace,“ komentuje úřad aktuální krok.
Cesta k samotným 5G sítím v pásmu 26 GHz ovšem bude v Česku poměrně dlouhá. Od záměru využití pásma, ke kterému lze podávat připomínky do 11. září, je k úspěšné aukci, pomocí které by měl úřad v budoucnu frekvence rozdělit jednotlivým operátorům, cesta trnitá a ukazuje to i aktuální dění okolo aukce na pásma 700 MHz a 3,5 GHz.
Prozatím zveřejněný záměr dává šanci na to, že se v Česku bude moci začít s intenzivnějším testováním této technologie. Na druhou stranu je také pravdou, že využití pásma pro operátory je především doplňkové pro navýšení kapacity a v zásadě nedává smysl budovat v něm samostatnou síť. Je tedy jisté, že si kmitočty v pásmu 26 GHz v budoucnu rozdělí mobilní operátoři, kteří budou v té době na českém trhu aktivní.
Takzvané milimetrové vlny, označované také jako mmWave, se přitom již v některých částech světa pro 5G využívají. Za pásmo mmWave jsou ovšem považovány frekvence v rozsahu zhruba od 24 GHz do 100 GHz, takže konkrétní použitá pásma se mohou výrazně v různých regionech lišit a zároveň to ukazuje, že do budoucna je ve frekvenčním spektru i u nás pro telekomunikační sítě výrazně větší prostor.
Intenzivně se rozvoje v pásmu mmWave ujali američtí mobilní operátoři, Verizon i AT&T těmito sítěmi již pokrývají vybraná velká města, tamní T-Mobile a Sprint, kteří pracují na spojení, jsou pak v pokrývání trochu v závěsu. Každopádně využití milimetrových vln v USA rychle sílí. V Evropě by měli příděly v tomto pásmu ještě letos rozdělit (nebo už rozdělili) v Dánsku, Finsku, ve Francii, Litvě a Lotyšsku a také v Lucembursku. V Asii jsou nejdále ve využití milimetrových vln v Singapuru, Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu, samotná Čína zatím trochu vyčkává, ale plánuje rozsáhlé využití pásma, přičemž platí, že jakmile padne definitivní rozhodnutí, lze očekávat doslova překotný rozvoj.
A k čemu je pásmo milimetrových vln vlastně pro 5G dobré? Slouží k vysokokapacitnímu pokrytí malých oblastí, ve kterých je schopno nabídnout přenosové rychlosti v řádech gigabitů za sekundu, a to pro relativně široké spektrum zařízení. Rádiové vlny s danou vlnovou délkou (ta se právě pohybuje v řádu milimetrů – odtud označení pásma) mají přitom relativně malý dosah a jsou snadno utlumitelné.
Teoreticky je dosah vysílače v tomto pásmu asi kilometr, v praxi to může být mnohem méně. Vlny tohoto pásma neprojdou například zdí, což je zdánlivě nevýhoda, na druhou stranu tak půjde poměrně snadno budovat oddělené pokrytí vnitřních a venkovních prostor. Silně je ruší například déšť a neprojdou například ani lidským tělem (právě proto, že je z převážné části tvořeno vodou). Naopak se tyto vlny poměrně snadno odráží, čehož lze při stavbě sítí využít. Této metodě se říká tvarování paprsku a má být jednou ze základních technik šíření 5G signálu na těchto frekvencích.
Využívat lze například cílené odrazy od fasád budov, přičemž platí, že především v pásmu milimetrových vln nebude síť sloužit k plošnému pokrytí, ale její technika v zásadě vytvoří přímé propojení paprskem vln nasměrovaným (třeba i pomocí odrazů) ke konkrétnímu zařízení konkrétního uživatele. Podpora pásma milimetrových vln ovšem zatím není u mobilních zařízení (zejména smartphonů) příliš obvyklá a její větší rozšíření lze očekávat až v následujících letech.
První zemí stoprocentně pokrytou sítí 5G je Monako:
27. července 2019 |
