Jako jediný z aktuálního českého biatlonového týmu už poznal, jaké je to závodit na mistrovství světa na domácí půdě. „Samozřejmě si vybavím dojezd štafety, kterou kluci parádně rozjeli a já, jako mladý zobák, jsem se snažil jim to nepokazit. A myslím, že se mi to povedlo,“ vzpomíná s úsměvem Michal Krčmář na to, jak v roce 2013 v Novém Městě na Moravě ve svých 22 letech finišoval štafetu mužů. Českému týmu pomohl k šesté příčce.
Celý magazín |
„Ale pamatuji si i na ty první kroky na stadionu, který byl zcela zaplněný. A když diváci začali burácet, tak se opravdu svým způsobem chvěla zem,“ pokračuje rodák z Vrchlabí, který se může pochlubit stříbrnou olympijskou medailí ze sprintu v roce 2018.
Logicky by se tak nabízelo, že by nyní coby mazák svým mladším reprezentačním kolegům mohl poradit, jak se s tlakem vrcholného šampionátu v domácím prostředí poprat. Jenže...
„Určitě s tímhle za mnou nikdo nechodí,“ usmívá se Krčmář. „Každý si ve Vysočina Areně už prošel Světovým pohárem, takže ví, co se bude dít, co může očekávat. A hlavně: každý člověk to vstřebává jinak. Nejde jednoznačně říct, jak se k tomu správě postavit.“
Jisté je jen jedno. Závodníky v novoměstském areálu opět čeká dechberoucí atmosféra. „Myslím si, že pro všechny závodníky to bude veliká odměna,“ je přesvědčený Krčmář. „Vždy to zmiňoval Martin Fourcade, Francouzi do ‚Nováče‘ hodně rádi jezdí,“ zmiňuje nejúspěšnějšího biatlonistu historie. „A při svěťáku v Ruhpoldingu se za námi krátce zastavil Johannes (Thingnes Boe – pozn. red.) a bylo vidět, že i pro něj Nové Město hodně znamená,“ pokračuje Krčmář.
Skutečné domácí prostředí však bude mít jen jedna reprezentace: ta česká. „Když jedu závodit do Německa nebo do Itálie, vím, že tam bude kotel, bude to vřava. Ale Nové Město je pro nás speciální, jsou to opravdu naši fanoušci,“ těší se Krčmář. „Každý český závodník, který zažil atmosféru ve Vysočina Areně, musí říct, že je neopakovatelná. Je pro nás dárek, bonus, že můžeme závodit na domácí půdě. Zvlášť když je to mistrovství světa,“ pokračuje česká jednička.
„Diváci vás podporují i na trati, opravdu tam člověk nenechá ani procento energie vniveč. Všechno, co jde, dostane ven. A v tomhle je to fantastické,“ cítí neutuchající energii.
Relaxuje u fotbalové Sparty
Sám Krčmář je velkým fanouškem fotbalové Sparty Praha. „Je to pro mě takový filtr od mého sportu, od biatlonu. A i když nejsem přímo na stadionu, dá se říct, že Spartu se železnou pravidelností sleduji přes živé vysílání,“ prozrazuje.
Při běžně nabitém závodním režimu se na Letnou dostane jen dvakrát třikrát za sezonu. „Jsem fanoušek, ale do kotle nechodím. Takže jsem spíš gaučák,“ usmívá se. „Nevím, jestli je to tím, že sám sportuju, ale vždy mě baví sledovat hru, zkoumám reakce hráčů a přirovnávám si to k sobě. Jaký tlak tam může být.“
Neváhá se však zapojit ani do hlasité podpory svého týmu. „Poslední dobou, jak začala fandit skutečně celá Letná, se atmosféra na stadionu změnila. A přidávám se i já, strhává mě to,“ uculuje se.
V posledních měsících navíc z výsledků Sparty může mít radost. „Po x letech, kdy to nebylo úplně lehké období, výher nebylo tolik a přicházely i různé pády, přišel poslední rok a půl. Každý sparťan si to užívá a já určitě patřím mezi ně,“ těší Krčmáře pohled do tabulky. „Když se Spartě daří, o to lépe se mi na to kouká. Mám z toho lepší náladu a pocit.“
Při srovnání biatlonových a fotbalových fanoušků však Krčmář dává přednost spíš těm, kteří chodí na biatlon. „Teď, kdy se to na Spartě opravdu hodně zlepšilo, to už úplně neplatí. Ale dřív bývala fotbalová fanouškovská komunita o něco drsnější,“ všímá si. „Když se nedaří, tak se to hráčům dává sežrat. To biatlonoví fanoušci, a teď to musím zaklepat, nás fakt přijdou podpořit. Chápou, že se to vždy vše úplně nepovede. Ale vědí, že děláme maximum, a opravdu stojí za námi. To na fotbale kolikrát nebylo.“
Zmiňovaná změna atmosféry ho však těší. „Když jsem byl na fotbale v cizině, tak tam chodí podporovat svůj klub, ať se daří, nebo nedaří. A o tom sport je. To je možná cennější.“
Českým příznivcům každopádně Krčmář slíbil, že se pokusí udělat vše pro případný úspěch. „Vůbec se nebavím o konkrétních výsledcích, to v biatlonu předem ani nemá smysl. Ale chci udělat to nejlepší, co v danou chvíli šlo. A pak se ukáže, na co to bude stačit,“ dodává s úsměvem český reprezentant.
