Vysoká škola finanční a správní (VŠFS) nabízí program MBA neboli Master of Business Administration od roku 2003. Kromě něj má i „běžné“ bakalářské a magisterské studium a organizuje programy celoživotního vzdělávání pro pracovníky bank či realitní kanceláří. „Náš formát MBA má 16 modulů a studium je rozvržené tak, že jeden modul trvá zhruba měsíc,“ říká Petr Budinský, prorektor pro strategii a mezinárodní vztahy.
Program MBA je součástí anglosaské vzdělávací soustavy a každý, kdo jej u nás seriózně realizuje, spolupracuje s nějakou zahraniční univerzitou. S kým spolupracujete vy?
V případě MBA jsou důležité dvě věci: opřít se o zahraniční univerzitu a o mezinárodní akreditaci, protože národní akreditace pro MBA u nás neexistuje. Naším partnerem je od začátku City University of Seattle a tato univerzita má velmi prestižní mezinárodní akreditaci ACBSP. Kromě toho jsme členy CAMBAS, tedy České asociace MBA škol. CAMBAS funguje jako „autoregulační samočisticí nástroj“, protože ti seriózní nebo ještě lépe kvalitní poskytovatelé tohoto typu studia u nás jsou jeho členy.
Celý magazín |
Zdůrazňujete serióznost a akreditace. Ale zohledňují, respektive rozlišují to také zaměstnavatelé?
Určitě ano. V Česku máme instituce, které nabízejí MBA studium v češtině za šest měsíců. Ale zaměstnavatelé, především ti z řad nadnárodních korporací, to samozřejmě vědí a zajímá je, kde dotyčný uchazeč titul získal. A určitě dají přednost tomu, kdo studoval v etablované a seriózní instituci.
MBA je navazující studium pro ty, kdo už mají magisterský nebo inženýrský titul, a je tedy na úrovni našeho Ph.D.?
Takto se to často interpretuje, ale ve skutečnosti je MBA spíše na úrovni našeho magisterského studia. Třeba v USA navazuje vždy na čtyřleté bakalářské studium. A i samotná pravidla University of Seattle, která my akceptujeme, říkají, že podmínkou je ukončené bakalářské vzdělání. A podle mne stojí v jedné rovině s magisterským programem také z hlediska náročnosti. Ale máte pravdu, že v tuzemské praxi většina těch, kdo se hlásí na MBA, má ukončené magisterské nebo inženýrské vzdělání.
Proč bych se měla snažit tento titul získat? Jaký to pro můj osobní rozvoj a mou kariéru může mít přínos nebo význam?
Petr Budinský: Prorektor Vysoké školy finanční a správní v Praze.
Přidaných hodnot MBA je několik a jedna z toho je organizace a styl výuky. Studium se skládá z modulů, což je něco jako předměty, ale způsob práce spočívá v analýze odborných studií a hledání řešení. Moduly jsou mezi sebou provázány, a to velmi silně. Jejich ukončení nespočívá v zápočtu či zkoušce, ale vždy je potřeba vypracovat práci, esej. Vrcholem je poslední, šestnáctý modul, což je samostatná práce, která ale výrazným způsobem zasahuje do všech předcházejících modulů. Až 40 procent přidané hodnoty MBA pak spočívá v tom, s kým studujete. Proto je zásadní, aby frekventanty MBA programu byli lidé, kteří již mají praxi, a pokud možno různorodou. Tím mám na mysli, že jeden je finanční ředitel, druhý třeba marketér a tak dále. Díky tomu se navzájem obohacují.
Když se pracuje ve skupinách, jsou výsledné práce ve všech případech individuální, nebo i skupinové?
Jsou výhradně individuální. Přínos skupiny spočívá v něčem jiném. Je to jako v golfu, když flight hraje texas scramble, tedy že všichni hrají vždy z nejlepší rány. Každý odehraje míček z odpaliště a potom se vybere nejlepší drive. Z místa nejpovedenějšího drivu znovu odpálí všichni hráči a opět se vybere nejlepší úder. Stejným způsobem se pokračuje, dokud míček neskončí v jamce. Pomáhá to „zvedat“ slabší hráče a zároveň všichni dosáhnou lepšího výsledku než by dosáhl každý z nich sám. Každý je totiž nejlepší v něčem jiném – třeba v odpalu či patu. Zároveň to ale nelze brát jako hodnocení každého jednotlivého z těch čtyř, protože teoreticky ve flightu může být někdo, jehož rána se za těch 18 jamek nepoužije ani jednou. Ale přesto je to pro něj prospěšné. A proto je pro začátečníky v golfu důležité hrát texas a proto je v MBA důležité, s kým tvoříte skupinu. Protože – když to zase přirovnám ke golfu – tak někdo má vynikající 250metrový odpal, druhý geniálně patuje a třetí má skvělou středinu. A dohromady tvoří fantastický tým…
Jak se program MBA za těch 20 let proměnil? Dnes se třeba u manažerů stále více akcentují tzv. měkké dovednosti…
Velmi. Některé změny jsou postupné, tedy evoluční, a jiné skokové, tedy revoluční. Příkladem té první jsou třeba změny v jednotlivých modulech, postupně se po obsahové stránce proměnilo třeba účetnictví, kde se od klasického přešlo k manažerskému. Příkladem revoluční změny je změna pojetí, kdy najednou zmizel jeden modul a byl nahrazen jiným. Jde třeba o postupně stále narůstající význam počítačových dovedností, což souvisí s tím, jak se zdokonalují software a hardware. Vezměte si jen třeba, jak se za těch 20 let proměnily mobilní telefony. My pak ještě navíc musíme zohlednit evropský pohled, protože třeba bankovní systém v USA je zcela jiný než v Evropě.
Dá se nějak hodnotit efektivita studia?
Trocha historieProgram Master of Business Administration se zrodil na počátku 20. století ve Spojených státech amerických a souvisí s masivním rozvojem průmyslu a obchodu. Ten s sebou přinesl i zvyšující se nároky na ty, kteří stáli v těchto odvětvích na vedoucích pozicích. Kvůli zdokonalování jejich manažerských schopností otevřel v roce 1908 bostonský Harvard první program MBA. Postupně ho následovaly další americké univerzity. První evropskou školou nabízející MBA program se stala v roce 1957 INSEAD (Institut européen d’administration des affaires). V České republice se toto studium objevilo v roce 1991 zásluhou Vysoké školy ekonomické v Praze, o něco později ji následovalo pražské ČVUT a brněnské VUT. |
My se snažíme zpět sledovat, zda a jak studium posunulo konkrétního člověka v jeho profesním vývoji. A i když MBA není součástí našeho vzdělávacího systému, zahraniční firmy jej uznávají a je pro ně ukazatelem, že člověk je ochoten na sobě pracovat.
Jaká je poptávka?
Dostatečná, byť klesá – především v porovnání s boomem v 90. letech 20. století a na přelomu tisíciletí. Od té doby zaznamenáváme každoroční pokles a teď nemám na mysli jen nás, ale celou ČR.
Na vaší škole máte i řadu programů celoživotního vzdělávání...
Organizujeme programy pro finanční instituce a vzdělávací kurzy pro získání certifikace. V případě těch prvních jde o šest tematických programů. Největší zájem je aktuálně o program Globální ekonomika, kde se řeší inflace, pak máme dluhopisy, komodity, akcie...
A čeho se týkají certifikace?
Každý, kdo zprostředkovává finanční produkty, například pojistky či úvěry, musí mít příslušné certifikace. Ty jsou čtyři: úvěry, investice, penzijní připojištění a pojistky. Certifikace vydává – po složení odborné zkoušky – ČNB a my na základě jejího pověření organizujeme kurzy k těmto zkouškám i zkoušky samotné. Zároveň máme akreditace od MMR pro realizaci kurzu a zkoušky realitních makléřů. Ale samozřejmě nejsme jediní, stejná pověření mají i další instituce.
