O plánu ruského zájemce informovaly Hospodářské noviny. Nynější majitel, výrobce svářečských pomůcek Malina - Safety, nabídl zámeček kvůli tlaku místních obyvatel před dvěma lety za symbolickou korunu tomu, kdo jej přesune z jeho pozemku. Petici za prohlášení zámečku památkou podepsaly tři tisíce lidí.
„Začali jsme jednat s investorem z Ruska, Alexandrem Surikovem. Sám měl stavební firmu, montoval roubenky a sruby v okolí Moskvy. Bohužel ale kvůli špatné ekonomické situaci v zemi zkrachoval. Přesun zámečku je pro něj výzva, už kvůli tomu založil společnost,“ řekla HN Natalija Makoviková, majitelka firmy VIP Castle. Vyhledává v České republice movitým Rusům podobné historické stavby ke koupi.
Podnikatel podle listu kupuje zámeček pro svoji dceru a chce jej zpřístupnit veřejnosti.
„Uvažuje, že by v něm postupně měla vzniknout výstava spojená s historií rytířského spolku. Na ni navážou i únikové hry, plánuje i klub a penzion,“ vypočítala Makoviková. Údajně je v plánu stavbu kámen po kameni rozebrat, očíslovat, přepravit a zase složit.
„Za nás je popravdě řečeno jedno, jakým způsobem se to vyřeší, jestli demolicí nebo odvezením. Pro nás je důležitý pozemek pod zámečkem, nikoliv budova jako taková. Deklarovali jsme to ještě před tím, než jsme budovu koupili,“ zmínil zástupce současného majitele Vítězslav Puc z firmy Malina - Safety. Firma vlastní budovu, jež je v havarijním stavu, od roku 2008.
Jenže zbourání, ale i záměru na přenesení stavby, stojí zatím v cestě jedna potíž. Otázka případného prohlášení stavby za kulturní památku ještě není uzavřená.
Kauza leží u soudu
Úředníci ministerstva kultury v roce 2013 rozhodli, že zámeček je v dezolátním stavu, a proto nemůže být prohlášen za kulturní památku. Jenže ministr kultury Daniel Herman rozhodnutí svých úředníků zrušil a zadal jim, aby hodnotu zámečku posoudili znovu.
„Rozhodnutí ministra bylo následovně žalováno u soudu, kde se kauza nachází dodnes,“ přiblížila aktuální vývoj Ivana Awwadová z tiskového odboru ministerstva kultury.
Ministerstvo zažalovala firma, která stavbu vlastní. „Ministerstvo kultury nedodržuje správní řád a předepsané lhůty. Budovu jsme koupili kvůli rozšíření firmy. Objekt nás ale teď omezuje a blokuje, nemůžeme s ním nijak nakládat. V podstatě ho nemůžeme ani opravit, stavební úřad čeká na rozhodnutí ministerstva,“ tvrdí Vítězslav Puc.
Pokud by ministerstvo zámeček prohlásilo kulturní památkou, přemístit by ji šlo jen se souhlasem krajského úřadu poté, co by se vyjádřil Národní památkový ústav. Podle Makovikové by také status kulturní památky mohl několikanásobně prodražit získávání stavebního povolení. Zatím se podle Hospodářských novin počítá s cenou kolem milionu korun.
Zámeček, řečený Neisseburg, byl vybudován kolem roku 1909 jako sídlo celosvětového spolku Schlaraffia. V organizaci typu pánského klubu se scházeli společensky vážení lidé, činnost spolku měla oddychový charakter. Mezi zakázaná témata proto patřila politika, náboženství či finance.
Budova patřila po druhé světové válce například automobilce LIAZ, jež v zámečku měla školicí středisko. Od devadesátých let budova chátrá. Vystřídalo se v ní několik majitelů až nakonec připadla firmě Malina - Safety.
