Zoologické zahradě chybí peníze kvůli dluhu města z minulých let. „Vstupné pro nás hraje klíčovou roli,“ říká ředitel zoo David Nejedlo. „Ve vedrech k nám ale přichází jen tisíc až tisíc pět set lidí, zatímco v příjemnějším počasí tři tisíce.“
Zahradě klesly rovněž o tržby z občerstvení, víc ji naopak stojí elektřina na chlazení stravy pro zvířata i pro hosty v restauraci. „Návštěvníci v horku méně jedí,“ podotýká Nejedlo. „V restauraci jsme dokonce museli vypnout fritézy, zaměstnanci z horka omdlévali.“
V jezírku pod zahradou ubylo tolik vody, že ji zoo přestala čerpat na napájení a umývání zvířat a na zalévání rostlin.
„Místo vody z jezírka musíme používat pitnou a naše náklady rostou. V červenci byla průměrná denní spotřeba vody v zoo devadesát metrů krychlových, což odpovídá sedmi a půl tisíci korunám. V srpnu, kdy jsme přestali brát vodu z jezírka, platíme za pitnou vodu možná až dvakrát víc,“ řekl Nejedlo.
„Během dne ostřikujeme slony hadicí, za vodu jsou rádi,“ upozorňuje ošetřovatel Václav Aschenbrenner. „Lehnou si na záda a proti proudu vody zdvíhají nohy.“
V normálním počasí předvádějí ošetřovatelé cvičení slonů, nyní ho ale omezují. „Ve vedrech by nešlo o cvičení, ale spíše o mučení,“ tvrdí Aschenbrenner.
Indičtí sloni patří v liberecké zoo ke zvířatům z teplých oblastí a tropická vedra snášejí mnohem lépe než živočichové ze severu. „Ale i pižmoň grónský, takin čínský a sob karelský horko zvládne,“ tvrdí zoolog zahrady Luboš Melichar.
„V nejhorším horku dáváme zvířata ze severních nebo vysokohorských oblastí do chladnějších boxů,“ doplnil.
Zoo teď zrušila transporty zvířat. „Nemáme klimatizované vozy a neradi bychom je upekli,“ prohlašuje Melichar. „Příští týden povezeme do Hodonína zebru, ale v noci.“
