V Mimoni vybudovala novou zmrzlinárnu, která v pondělí, v den Ivaniných 43. narozenin, otevřela.
„Zatím začínám s 56 druhy, což je asi polovina toho, co jsem denně nabízela ve Stráži. Čeká mě ještě spousta práce, tady mám alespoň prostor se ještě rozšiřovat a růst,“ říká na úvod mladá zmrzlinářka, která si některé své druhy nechala dokonce patentovat.
Své nové působiště našla v budově bývalé Jednoty, později Coopu na Sídlišti pod Ralskem. V sousedství má koupaliště, povede tudy cyklostezka a z náměstí sem vede pětiminutová zkratka. Ideální místo hledala přes rok, kdy bydlela u sestry. Díky jedinečnému výhledu na vrch a zříceninu Ralsko dostal podnik jméno Zmrzlinárna Ralsko.
Zmrzlinu vyrábí, rozváží i prodává
Polovinu ze tří set metrů čtverečních velké cukrárny zabírá výrobna ledové pochoutky, v druhé půlce je prodejna. Jablonovská přiznává, že poslední měsíce tu musela i přespávat.
„Bylo tolik práce, že jsem se vždycky natáhla na dvě hodinky ráno. Spím tady na gauči,“ ukazuje na malý kavalec, kde se sotva dají natáhnout nohy. „Přes noc vyrábím zmrzlinu, pak ji rozvážím a nakonec ji tu ještě prodávám. Na spánek prostě nezbývá čas. Ale má to výhodu, nepotřebuji žádný další pronájem,“ pragmaticky shrnuje.
Poslední měsíce, kdy bývalou samoobsluhu měnila silami svými a svých přátel ve vysněnou cukrárnu, pro ni byly nejtěžší v životě.
„Jeden den mi v peněžence zbývalo 60 korun a já ještě potřebovala sehnat držák na toaletní papír. Koupila jsem ho za 59,90. Ale už mi nezbývalo na večeři, takže jsem ten den zůstala o hladu,“ vzpomíná na nedávné týdny.
Na přístroje padlo věno pro dceru
Složité bylo si zmrzlinárnu vybavit potřebnými stroji. Většina z nich totiž zůstala expartneru Heinrichovi ve Stráži pod Ralskem. Zmrzlinovač nebo paster si tedy musela Jablonovská pořídit z různě posháněných peněz.
„Co se mi narodila dcera, šetřila jsem jí padesátikoruny, abych pro ni měla věno, až se jí narodí dítě. Ty peníze tu zahučely. Zrušit jsem musela všechna spoření a pojistky. Sáhla jsem si na dno,“ líčí Ivana.
Přesto v jejích očích září jiskra naděje. Tu jí vlévají do žil lidé, kteří za jejími zmrzlinami cestují třeba přes půl republiky, aby si pochutnali na svíčkové nebo koprové zmrzlině.
„Rekord drží jeden muž z Českých Budějovic. Spořádal na posezení 34 kopečků. On je mi velkou oporou, pomohl třeba s počítačovými programy nebo mi navrhl a vytiskl vizitky s logem, v němž je silueta Ralska,“ komentuje Ivana Jablonovská.
Patnáct zmrzlin si nechala patentovat
Je známým faktem, že Ivana není jen výrobce, ale i autor mnoha druhů zmrzlin. Patnáct z nich si už nechala s pomocí advokáta zapsat na Úřadu průmyslového vlastnictví.
Užitný vzor byl vydán třeba pro štrúdlovou, makovou, křenovou nebo koprovou zmrzlinu. „Znamená to, že i kdyby je někdo vyráběl také, nesmí je pojmenovat stejně,“ vysvětluje.
A nové druhy zmrzlin stále vznikají. Poslední novinkou je maková s farmářským sýrem. „Je to zmrzlina na mléčné bázi, nasládlá. Když jsem ji nedávno vzala na ochutnávku s dalšími druhy, tahle zmizela jako první,“ chlubí se mladá zmrzlinářka.
Otevřeno chce mít sedm dní v týdnu. „Nemám žádný podnikatelský plán. Buď všechno, nebo nic. Snad jsem si vytvořila takový okruh zákazníků, že si mě tu najdou,“ uzavírá.
