Provokoval, stavěl i spojoval. Před pěti lety zemřel oblíbený páter Raban

  8:17aktualizováno  8:17
Když v roce 1990 přišel páter Miloš Raban do Jizerských hor, našel chátrající faru v Raspenavě a rozvaliny kláštera v Hejnicích. Ty jsou dnes díky němu součástí posvátné Via Sacra a zná je celý svět. Sedmého ledna to bude pět let, co oblíbený farář zemřel.

Jana Bezvodová, která s Milošem Rabanem spolupracovala přes dvacet let. Vzadu Rabanův portrét. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Miloši, umřeme tady. Ty to nedojdeš, a já tě nemůžu opustit, umřeme tu oba. Páter Raban se přes zmrzlé obočí podívá nahoru a řekne: Ta díra v mracích je přímo nad námi, díky ní vidíš. Pojďme dál.

Tak vzpomíná na svého přítele, „šéfa“ a spoluhorolezce Miloše Rabana proděkan pedagogické fakulty liberecké univerzity Michal Podzimek v nekrologu, který vznikl právě před pěti lety.

Tehdy totiž zemřel člověk, který pohnul jedním z nejzapadlejších koutů Liberecka. Z ruiny františkánského kláštera v Hejnicích „vydobyl“ Mezinárodní centrum duchovní obnovy, kam jezdí poutníci z celého světa.

Vzpomínka Michala Podzimka patřila adrenalinovému výstupu na chatu Regina Margherita v italských Alpách do výšky 4,5 tisíce metrů a jen dokládá to, co všichni kolem Miloše Rabana věděli. I když dolezl po čtyřech a plival krev, vždycky dorazil. A ještě si zachoval smysl pro humor.

„A tak to bylo se vším. Dokázal neuvěřitelné věci, do kterých by jiní nešli, a navíc uměl strhnout ostatní,“ říká Jana Bezvodová, která s Rabanem spolupracovala přes dvacet let - od jeho příchodu do Raspenavy až do jeho smrti.

Páter přišel a auto vytáhl

„Tak třeba hned na začátku, když jsme začali s opravou raspenavské fary. Páter ji financoval ze svých úspor a z toho, co sehnal po známých v Německu. Nadchnul dobrovolníky, aby pomáhali zadarmo, sám si navlékl montérky a pracoval s nimi,“ líčí Bezvodová.

„Byl zavalitý, ale mrštný a měl obrovskou sílu. Jednou zapadlo auto do škarpy u fary. Lidé z něj chtěli volat nějakou techniku, aby je vyprostila. Přišel páter, popadl auto a posadil ho zpátky na silnici.“

Když se o Velikonocích 1991 hejnický chrám Navštívení Panny Marie otevřel celodenně, musela v něm Jana Bezvodová trávit mnohem víc času.

„Dělala jsem prohlídky pro návštěvníky, a když nikdo nešel, montovala jsem v sakristii součástky pro Teslu. Pak farnost začala vynášet tolik, aby mě uživila, nastoupila jsem tam na celý úvazek. Tehdy jsem byla vdova se dvěma dětmi a páter Raban mi vytvořil takové podmínky, aby tam mohly být holky se mnou a já mohla pracovat. Na zahradě jim zřídil bazén, zajistil jídlo a ony tam trávily celé léto,“ popisuje Bezvodová.

Raban ale nebyl jen duchovním pastýřem věřících z Raspenavy, Bílého Potoka, a Hejnic, neřešil, jestli je někdo věřící nebo nevěřící, choval se civilně, miloval život, dobré jídlo a byl výborný vypravěč. Nikomu nic nevnucoval a tím dokázal oslovit všechny.

S každým se domluvil

S každým se domluvil a to nejen proto, že uměl řadu jazyků. „Nekoukali jsme na pracovní dobu a dělali, dokud bylo potřeba. A když viděl, že máme dost, uspořádal výlet, nebo party na zahradě, abychom se odreagovali a zase nás práce bavila,“ popisuje Bezvodová.

Když byla hotová Raspenava, pustil se naplno do Hejnic. „Podnikatel by do toho nikdy nešel, protože neměl finanční krytí, ani stavební firmu. On ale věřil, že se to povede. Dělala jsem tehdy účetní a byly chvíle, kdy jsem před sebou měla štos faktur a na kontě ani korunu. On se sebral, na týden odjel do Německa a do Rakouska a ty peníze přivezl. Takhle třeba sehnal 30 milionů na spoluúčast k dotaci. Hejnice bral jako poslání a každý den se modlil za to, aby všechno zvládl. A všem nám dával energii. Byli jsme třeba unavení, ale nikdy v depresi,“ popisuje Bezvodová.

Hejnické centrum otevřelo v lednu 2001 a cestu do něj si našli i nevěřící. Třeba na velikonoční večeři Pesach, kde se podával pečený beránek, hořké omáčky a nekvašený chléb a košer víno se sjížděly stovky lidí z celé republiky a Miloš Raban vyprávěl starozákonní příběh o útěku Židů z Egypta.

Když se v roce 2005 stal děkanem pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, shromáždil kolem sebe tým lidí, schopných hejnické centrum vést.

„Nejspíš už věděl, že dlouho nebude, a potřeboval mít jistotu, že pojede dál i bez něj. Nikdo netušil, že má nějaké zdravotní problémy. Jen jsme věděli, že si občas z lékárny nosí taštičku medikamentů,“ říká dnešní ředitelka centra Petra Šiklová.

Pracoval do poslední chvíle

„Propuklo to až po povodních v roce 2010. Tenkrát pomáhal při úklidu a chytil zlatého stafylokoka. Pak už to šlo rychle.“

Ač nemocný, do poslední chvíle pracoval. „Ležel na přístrojích v liberecké nemocnici, ale nedovolil nám, abychom se o tom nějak šířili,“ vzpomíná Šiklová. „Práce ho držela při životě, takže jsme úřadovali tam.“

Miloš Raban se ještě dočkal desátého výročí otevření centra. „Hlavně fotky chtěl vidět. Dovezli jsme mu je a pár hodin na to zemřel,“ dodává Šiklová.

Miloše Rabana nepřipomíná jen deska v kapli chrámu i portrét v ambitu kláštera.

„Pořád je tu s námi, pořád s ním konzultujeme, když něco rozhodujeme. Pro někoho byl VIP osoba, pro mě ten, kdo mě naučil žít. Z jeho rad a myšlenek budu čerpat do konce života,“ dodává Bezvodová.

Nejčtenější

Jablonec - Bohemians 2:0, první duel sezony patřil Matouškovi, dal oba góly

Jan Matoušek slaví gól v dresu Jablonce.

Jablonečtí fotbalisté zvládli úvodní utkání nového ročníku díky Janu Matouškovi, hostovi ze Slavie. Jedna z mnoha...

Ostrava - Liberec 1:2, hosté přežili vymyšlenou penaltu a otočili v závěru

Rudolf Reiter z Ostravy (vlevo) se snaží projít přes Oscara z Liberce.

Od deváté minuty prohrávali, přesto nakonec z Ostravy vezou všechny body. Liberečtí fotbalisté v prvním kole nejvyšší...

Na příkaz Okamury. SPD stáhla z Facebooku příspěvek o Pohraniční stráži

Předseda SPD Tomio Okamura v pražském volebním štábu. (6. října 2018)

Liberecká buňka hnutí SPD na své facebookové stránce vyvěsila komentář, ve kterém litovala zrušení Dne Pohraniční...

Hoftychův návrat: protesty, žlutá karta, obrat. Důležité vítězství, řekl

Trenér Pavel Hoftych na předsezonní tiskové konferenci fotbalistů Liberce.

Po osmi letech se Pavel Hoftych vrátil do nejvyšší české soutěže. A vítězně: liberečtí fotbalisté v Ostravě zdolali...

Moje sparťanské srdce. Obránce Lischka vypráví o osudových chvílích

David Lischka se stal definitivně sparťanem.

Kdyby měl zábrany, nikdo by se nemohl divit. Mluvit o nejhorších chvílích v životě a vířit nepříjemné vzpomínky, to...

Další z rubriky

Turnov chce netradiční bustu Masaryka, může mít podobu prolézačky

Busta by mohla připomínat prolézačku, která stojí v Brně na Moravském náměstí.

Pomník prezidenta T. G. Masaryka by chtěl mít už za tři roky Turnov. Socha prvního československého prezidenta ve městě...

Seniorka po hádce pobodala manžela, dostala sedm a půl let vězení

Mezi rytci si svými výtvory Jaroslav Čech rychle získal renomé.

Čtyři bodné rány dvacet tři a půl centimetru dlouhým kuchyňským nožem zasadila v březnu podle obžaloby seniorka z...

Plechovky jsou oblíbené, ví vratislavický pivovar. Postavil si vlastní linku

Linka na výrobu plechovkového piva přišla pivovar Konrad na 100 milionů korun....

Pivovar Konrad dokončil linku na výrobu populárního plechovkového piva. Přišla jej na sto milionů korun a dokáže za...

Najdete na iDNES.cz