Membrána funguje na bázi síta, zachytí nečistoty, ale zároveň zachová důležité minerály. Navíc má tu výhodu, že je u ní možné měnit parametry pórů a určit tak, co má vlastně filtrovat.
„Na užitkovou vodu lze membránu použít okamžitě, k tomu slouží první stupeň filtrace, který vodu vyčistí od nerozpuštěných látek, ale nikoli od bakterií. To je úkol druhého stupně, tedy dočištění. To lze pak využít i v domácnosti,“ přiblížil Jiří Bušek, předseda představenstva firmy BMTO, která vznikla v roce 1990 a zabývá se vodohospodářskou výrobou.
Používání membrán není nic nového, jsou ale většinou z keramiky nebo kovu. Tato je unikátní právě tím, že je vyrobená z nanomateriálu.
„Odlišujeme se od zbytku světa a díky struktuře, kterou máme vyvinutou, jsme schopni dosáhnout daleko vyšších výsledků, než mají membrány, které jsou na trhu. U nich už je jakýkoli další vývoj ukončen a jejich potenciál vyčerpán. My jsme na začátku,“ zdůraznil Petr Kudrna, obchodně technický ředitel firmy BMTO.
Membrána zvládne udělat pitnou vodu jak z dešťové, tak i z té odpadní. Jenže právě použití pitné vody, která se získala filtrací z odpadní, brání česká legislativa.
„Voda, která byla jednou odpadní, spadá stále do kategorie vod odpadních a nikdy se nemůže stát pitnou. Chceme proto tlačit na zákonodárce, aby se Česká republika mohla chlubit ve světě unikátním vynálezem,“ prohlásil Kudrna.
Filtr by měnil vodu i domácnostech
Ta chce nanovlákennou membránu na čištění vody distribuovat i do zahraničí. Zájem o výrobek je.
„V zemích třetího světa často považují užitkovou vodu za pitnou. Tak je tomu i v arabských státech. Tam by se mohl filtr nasadit na rozvod vody po domě a z kohoutku by pak tekla voda bez bakterií a dalších příměsí,“ doplnil předseda.
Kromě toho by se membrána mohla využít třeba i v případě havárií podobných té pražské, kde loni do pitné vody prosákla kanalizace. „Stačilo by na potrubí napojit na náš filtr a nemusela by se pitná voda dovážet,“ dodal Bušek.
Podle Jakuba Hrůzy z ústavu pro nanomateriály při Technické univerzitě Liberec se už před pěti lety vyskytly informace o tom, že se nanovlákenné vrstvy dají použít pro čištění vody.
„Byly ale uspěchané a nevedly k žádným použitelným výsledkům. My jsme se dostali o úroveň výš a vyvinuli nanovlákennou membránu, která má specifický upravený povrch, je čistitelná a vydrží až deset let,“ zmínil vědec.
Membrána připomíná papír
Na dotek připomíná membrána filtrační papír. Hustota nanovlákenné „pavučiny“ je ale mnohem větší než u běžně používaných filtrů, čímž si zvyšuje i efektivitu. „Průtočnost je vyšší, při srovnatelné velikosti dokáže naše zařízení vyčistit mnohem větší množství vody,“ podotkl Kudrna.
Výrobek chce firma nabízet jak průmyslovým podnikům, tak i městům či obcím, které o něj mohou obohatit své čistírny odpadních vod. Aby dosáhli vyšší kvality, mohou si jej pořídit i lidé v domácnosti a upravit si vodu ze studní.
„Měl by doplňovat systém čištění odpadních vod, tam kde čistírny nestačí. Díky své mobilitě může posloužit i v oblastech, kde je problém s lokáním suchem, které s sebou nese riziko zhoršené kvality vody. Lepší je vodu čistit, než ji dovážet,“ dodal Hrůza.
S vědci z univerzity spolupracuje společnost na vývoji membrány už od roku 2011.
„Jak jsme jezdili po světě, zjistili jsme, že v hodně zemích je nedostatek vody a musí se s ní šetřit. Pro nanoústav jsme proto vytvořili návrh, jak by měla membrána vypadat. Naším prvotním cílem bylo vyfiltrovat vodu odpadní na užitkovou a dešťovou na pitnou,“ upozornil Bušek.
