Umělecká škola je přeplněná. Po uznání touží každá bytost, říká ředitel

  8:15aktualizováno  8:15
Základní umělecká škola v Liberci se pomalu blíží ke svému stému výročí, její kořeny sahají až do roku 1925. Nedávno se její žáci představili na náměstí před radnicí. Dokázali, že o svou existenci se škola rozhodně bát nemusí. „Zájem o studium u nás je veliký,“ říká ředitel Tomáš Kolafa.

Na děti jsou dnes kladeny vysoké nároky,“ říká ředitel ZUŠ v Liberci Tomáš Kolafa. „U nás najdou klid." | foto: Jan Pešek, MF DNES

Co znamená veliký zájem?
Už mnoho let žádáme o navýšení kapacity. Děje se tak ve spolupráci s naším zřizovatelem, jímž je Liberecký kraj, a se starosty z Hrádku nad Nisou a Chrastavy Horinkou a Canovem. V těchto městech máme totiž detašovaná pracoviště.

A daří se to?
Ne. Máme přeplněno. Loni jsme odmítli asi sto sedmdesát a předtím taky ke dvěma stovkám dětí.

To musí zamrzet, že?
Je to velká škoda. U některých oborů otevřeme pouze třeba dvacet míst, ale zájemců je čtyřicet. Nebo sto. Třeba ve výtvarném oboru se dostane každý pátý až šestý. U hudebních oborů záleží na konkrétním nástroji. U klavíru je to každý druhý, v dechových nástrojích téměř každý.

O jaké obory je zájem? Mění se jejich obliba, dají se vystopovat určité trendy?
Jistě. Tak před deseti lety se nikdo nechtěl učit na klavír, ale každý chtěl keyboard. Dneska je to přesně naopak. Zájem je také o nehudební obory, oblíbený je poslední dobou výtvarný.

Čím si to vysvětlujete?
Myslím, že je to způsobeno tím, kolik toho základní a střední školy dětem nakládají. Žáci jsou ve škole déle, přibyly jim předměty a jsou na ně kladeny vyšší nároky. A to někdy až neúnosně i ze strany rodičů.

A tady najednou nemusí soutěžit a podávat v jednom kuse nějaké výkony...
U nás, konkrétně třeba ve výtvarném oboru, najdou klid. Děti najednou nejsou v časovém ani výkonovém tlaku a můžou se soustředit jen samy na sebe. Je to něco, jako když se malé dítě učí chodit a neustále padá. Taky ho za to nikdo nepeskuje, naopak mu ještě tleskají, když se mu povede první krok. Po uznání touží každá bytost, ať už dospělý nebo dítě. A ti, kteří třeba nejsou ve svém studiu na školách tolik úspěšní, se u nás mohou realizovat.

Mění se nějak za ta léta děti?
Dneska už mají možná větší záběr v hledání informací na internetu než jejich učitelé. Ale mnoho škol má – zjednodušeně řešeno – to klasické pojetí z dob Marie Terezie, kdy přijde učitel, odvypráví látku a pak je vyzkouší. Nezajímají je schopnosti dětí, jen jejich vědomosti.

Můžete nějak aplikovat současný technologický rozvoj ve vaší výuce?
Já říkám, že internet je po ohni, vodě, a tak podobně, další, novodobý živel. Dobrý sluha, ale zlý pán. Na jedné straně nám pomůže – ať už při zapisování not, v počítačové grafice, designu nebo v divadelních projekcích. Na druhou stranu je dnes informací mnohonásobně víc než dřív. Je důležité umět vybírat z nich to podstatné, dobré a z našeho pohledu něčím umělecky přínosné, vkusné a kvalitní. Právě naším posláním je to děti naučit, nasměrovat je k tomu.

Situaci mladým muzikantům ulehčí i to, že při učení nových písní už nemusejí odposlouchávat z nahrávky, ale můžou se své party naučit z videí na YouTube...
To sice ano, ale to, aby se vůbec naučili na svoje nástroje, si stejně musí takzvaně vysedět. Na tom se nedá nic ošidit, a to i přesto, že by dneska děti chtěly umět nejradši všechno hned. Jinak ve světě se vyučuje přes video, jde o takzvaný e-learning. Videopřenosy využívají například na severu Kanady nebo ve Skandinávii. Na Faerských ostrovech chodí děti do školy v hlavním městě jednou za čtrnáct dní a jinak mají dvě hodiny týdně videopřenos.

Zpět k výtvarnu: vy jste nedávno jako jediná umělecká škola v republice otevřeli sklářský ateliér. Tento obor má v kraji tradici, co na váš krok říkají ředitelé zdejších sklářských škol?
Vítají to a podporují. Je to dobré v tom, že když se náš absolvent bude hlásit na sklářskou školu, nebude koukat jak Alenka v říši divů, ale bude už jednotlivé techniky práce se sklem znát. U nás si osvojí pískování, máme tu pec na fusing neboli lehané sklo a výhledově chceme zařadit i práci s kahanem. Děti se u nás mohou taktéž věnovat šperkařině. Zuška musí být vždycky o krok napřed.

Nejčtenější

Šofér autobusu zkolaboval za volantem, řízení za jízdy převzal cestující

Havarovaný autobus na benzinové pumpě v Hodkovicích.

Dramatické okamžiky se ráno odehrály v linkovém autobusu, který jel na rychlostní silnici z Liberce do Prahy. Šofér...

Za jízdy skočil za volant autobusu. Původně jsem měl jet později, říká hrdina

Ivo Raisr, který sám sedl za volant autobusu při jízdě poté, co profesionální...

Neobyčejnou odvahu a duchapřítomnost dnes prokázal Ivo Raisr z Liberce, když bez většího váhání skočil za volant...

Trpišovský: Spousta toho, co Baluta řekl, není pravda. Teď se může ukázat

Alexandru Baluta ze Slavie zpracovává míč.

Svým rozhovorem po odchodu na hostování do Liberce vzbudil Alexandru Baluta poměrně dost vášní, některá slova...

Plzeň - Jablonec 3:2, vítěz je druhý, přestřelku krásně rozhodl Kopic

Plzeňská radost z gólu v zápase s Jabloncem

Udrželi druhé místo a znovu stáhli náskok vedoucí Slavie na tři body. Fotbalisté Plzně v dohrávce 9. kola první ligy...

„Fügnerka“ byla symbol vítězství, říká architekt Kotas. Mrzí ho její stav

Patriku Kotasovi je líto, jak terminál chátrá. A mrzí jej, že oproti původní...

Někteří ji nesnášejí, jiným se líbí. Ať je to jak chce, červená konstrukce terminálu MHD ve Fügnerově ulici dnes už...

Další z rubriky

Turnov podal dovolání v restituční kauze Walderode, bojuje o pozemky

Zámek Hrubý Rohozec

Turnov podal dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. Město tak chce zvrátit rozhodnutí soudů,...

Primátor Kroupa končí v čele Jablonce, nahradí ho Čeřovský

Primátor Jablonce chce po městu peníze pro svoji firmu. Jenže je ve střetu...

Jablonečtí zastupitelé odvolali primátora Milana Kroupu. Hlasovali tajně, pro jeho odchod bylo 18 z 29 přítomných...

Němci odvezli na smrt vlastence i židy. Od zatýkání v Turnově uběhlo 80 let

Němci odvážejí 1. září 1939 v autobusech do koncentračního tábora Buchenwald...

Po začátku druhé světové války vnesli nacisté do Turnova strach. K autokaru s cílovou stanicí koncentrační tábor...

Muži zásobovali sever Čech pervitinem, policie u nich našla i kradená kola

Peníze a drogy zabavené při akci

Dva distributory pervitinu zadrželi kriminalisté z libereckého Toxi týmu. Muži ve věku 26 a 36 let zásobovali závislé a...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz