„U nás je to jediný způsob, jak ušetřit. Museli bychom omezit techniku tavení skla, což by bylo velmi nepříjemné, protože zrovna tavená plastika je pro nás stěžejní obor,“ uvedl ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Pavel Kopřiva, který doufá, že nedojde ani na nejkrajnější řešení, tedy distanční výuku.
„Ta u nás vůbec nefunguje. Ohrozilo bylo to princip naší školy,“ podotkl dále ředitel. Nejstarší sklářská škola na světě si zakládá na odborné přípravě studentů v ateliérech a dílnách vybavených moderními sklářskými technologiemi.
Budova školy je ale vytápěná plynem a podle ředitele se tak mohou ocitnout ve složité situaci. „Jsme trochu v pasti,“ poznamenal s tím, že se přesto snaží být ve škole optimističtí.
Podle ředitele je ale před samotným šetřením nutné nejprve investovat. Sami proto začali na škole už před časem přecházet na LED osvětlení.
K podobným úsporným opatřením přistoupila i Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě, kde musí mimo jiné „uživit“ také sklářskou pec Hedviku.
„Postupně jsme začali vyměňovat stará zářivková tělesa ze sedmdesátých a osmdesátých let za ledkové osvětlení. V prostorách, kde je to podle hygienických norem možné, jsme některá tělesa vyřadili z provozu. Týká se to například chodeb,“ upřesnil ředitel školy Jan Hásek.
Ateliéry se stěhovaly z půdy
Další úspory se škole podařilo najít díky přestěhování ateliérů z půdních prostor do kamenné budovy. „Půda prošla rekonstrukcí v devadesátých letech a neměla už dostatečnou termoizolaci. Přesunem ateliérů se nám podaří významně ušetřit za její vytápění,“ doplnil ředitel.
Podle něj nebude muset škola omezovat praktickou výuku ani na sklářské huti. „Máme dvoupánvovou elektrickou pec, kterou částečně pronajímáme. Vrací se nám tak peníze do rozpočtu. Kromě toho musí běžet nepřetržitě, aby nedocházelo k jejímu rychlejšímu opotřebení,“ vysvětlil Hásek.
Škola ušetří také díky tomu, že si na své školní peci vytváří vlastní surovinu i pro ostatní studijní zaměření a obory školy, pro malíře, rytce, brusiče a designéry. Nemusí tak nakupovat sklo jinde.
Jednodušší situaci mají na školách, kde k výuce nepoužívají energeticky náročné technologie a jsou připojení na teplárnu. „I my ale samozřejmě řešíme drobné úniky, vzhledem k tloušťce zdí u nás není možné zateplení, máme ale vyměněná okna s trojitými skly,“ uvedl ředitel Gymnázia a SOŠ Pedagogická Jeronýmova Liberec Jaroslav Šťastný.
K tomu, aby hledali kde a jak ušetřit, byli ředitelé a ředitelky středních škol svým zřizovatelem Libereckým krajem vyzváni už letos v květnu.
„Nechali jsme si například vypočítat, kolik by stál přechod na LED osvětlení, a vychází to na osm a půl milionů korun,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro školství Dan Ramzer.
„Systémově se situací zabýváme už několik měsíců. Řada škol má naštěstí už zateplení, vyměněná okna, perlátory a podobně,“ dodal náměstek s tím, že nadále hledají možnosti, jak narychlo zavést opatření, která by pomohla ušetřit energie.
Liberecký kraj se pokoušel vysoutěžit dodavatele na energie i pro své příspěvkové organizace. Dosud žádné nabídky ale neobdržel, byl tak nucen veřejnou zakázku zrušit.
