Jedli jsme občas jen polévku z kopřiv, popisuje pamětnice pochodu smrti

  12:30aktualizováno  12:30
„Předání koncentračních táborů nepřichází v úvahu. Do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň,“ rozkazuje počátkem roku 1945 velitel SS Heinrich Himmler a mimoděk tak odstartuje sérii pochodů smrti, jejichž cílem bylo znemožnit vězňům záchranu spojenci a cestou je zlikvidovat. Jeden takový pochod prošel i přes Českolipsko.

Vězňové z pochodu smrti Schwarzheide na zahradě brusírny skla K. Zeisler krátce poté, co byli osvobozeni českými partyzány. | foto: archiv Josefa Doškáře

Trval 20 dní, během nichž vězni s přestávkami ušli 300 kilometrů z koncentračního tábora Schwarzheide u Drážďan až k Terezínu.

„Logika pochodu byla jediná - utéct před postupující frontou. Jak se ale prostor koncem války zmenšoval, byl pochod chaotický. Ještě předtím byli někde zastřeleni vězňové mladší patnácti a starší pětatřiceti let, protože by pochod nepřežili,“ předesílá novoborský badatel Josef Doškář, člen Svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské.

Pochod z koncentráku Schwarzheide vyšel 18. dubna 1945 a čítal přibližně 600 vězňů, Čechů, Ukrajinců, Rakušanů, Francouzů, Němců, Poláků a Holanďanů. I přes selekci mladých a starých jej stovka nepřežila.

„Vězni byli hnáni krajinou v nedostatečném ošacení a obutí, mnohdy bosí. Kdo nestačil tempu pochodu, byl na místě zastřelen, hozen na vůz, který vezl ostatní mrtvé či bezvládné. Vozy často táhli samotní vězni,“ připomíná Milena Městecká, pořadatelka pietních pochodů Lidických žen a účastnice letošního pietního pochodu Schwarzheide.

K jídlu byla občas jen polévka ze shnilých brambor a kopřiv

K jídlu nedostávali vězni nic, výjimečně polévku ze shnilých brambor a kopřiv. Ze zoufalosti jedli pampelišky natrhané cestou. Kdo zemřel cestou, byl pohřben na místě.

70 okamžiků druhé světové války

„Mrtvé pohřbívali zase vězni, jsou známy případy, kdy ti co pohřbívali, byli zastřeleni a vhozeni do stejné jámy. To se stalo například na zastávce v Horní Chřibské,“ popisuje Městecká.

Z Horní Chřibské vyrazil pochod k Varnsdorfu a na obou zastávkách po sobě nechal 14 mrtvých. Pak změnili esesáci způsob pochodu.

„Krátce před 5. květnem byla kolona vězňů rozdělena na dvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky do Skalice u České Lípy, židovská byla na nákladních vagonech převezena do České Lípy,“ dokládá českolipský historik Ladislav Smejkal.

Vězně objevili partyzáni

Nežidovská skupina dopadla o něco lépe. Ve Skalici je dozorci zavřeli do brusírny skla K. Zeisler. V okolních lesích totiž už pro dozorce nebylo bezpečno - pohybovali se tam čeští partyzáni.

Právě ti pak skupinu zavřenou v brusírně objevili. Dozorci a esesáci se jim po krátké přestřelce vzdali. Dokládají to zápisky francouzského vězně René Dupaua, který si celý incident zaznamenal, když jej viděl z okna.

„SS si sundali výložky s ‚hlavou smrti‘ a někteří dozorci už nemají ani hodnosti. Někteří se oblékají do civilu. Rozdělují si potraviny. Snaží se vyjít ze dvora a je z toho přestřelka. Velitel v čele se svou jednotkou vyjde před dvůr s rukama nahoře. Vzdávají se českým partyzánům, kteří sklárnu obklíčili. Dva partyzáni vstupují do dvora. Oznamují nám, že jsme osvobozeni!“

Méně štěstí měla židovská část pochodu, která pokračovala po kolejích do České Lípy. Počátkem května bylo ještě chladno a pršelo. Sedmnáct vězňů dvoudenní cestu nepřežilo.

„V každém rohu vagonu bylo sedátko pro esesmana se samopalem. Vezli nás dva dny a dvě noci a nikdo z nás nevěděl, kam jedeme. Pršelo, takže hodně kluků, kteří nevydrželi stát a lehli si na mokrou, výkaly potřísněnou podlahu, to nepřežilo. Mnoho z nich jsme v České Lípě vyhodili z vlaku, poněvadž jsme na nich nechtěli stát,“ dosvědčil nedávno serveru Paměť národa jeden z účastníků pochodu smrti Schwarzheide, Luděk Eliáš.

Nacisté neprojevili kapku soucitu

Po příjezdu do České Lípy museli zbylé mrtvé vynosit z vlaku. Odvezli je do lesa u Sosnové, kde je zahrabali do mělké jámy. Několik přeživších vězňů později vypovědělo, že někteří nebyli mrtví a ještě se hýbali. Nacističtí dozorci neprojevili ani kapku soucitu.

„Zbytek vězňů byl 7. května dopraven do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral,“ připomněl Ladislav Smejkal.

Co se ale stalo s dozorci, kteří je doprovázeli? Odpověď na to poskytl opět jeden z vězňů - mladý Alfred Kantor, autor pozoruhodného kresleného deníku, v němž zachytil události pochodu smrti.

Z deníku vyplynulo, že dozorci vězně dovlekli k mostu přes Labe a na české hranici před Terezínem je opustili. Zbytek vězňů dorazil do Terezína stiženého tyfem, avšak svobodného.

Nejčtenější

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Ti tygři jsou bastardi. Jejich orgány mohu použít, hájí se souzený Berousek

Ludvík Berousek u soudu v České Lípě (21. ledna 2019)

V České Lípě pokračuje soudní jednání, při němž se rozplétá kauza nelegálního obchodu s částmi tygřích těl. Veterinářka...

Zemřel filatelista, který vlastnil zřejmě největší sbírku známek v Česku

Nejznámější český filatelista Ludvík Pytlíček na snímku ze srpna 2010

Ve věku 76 let zemřel filatelista Ludvík Pytlíček ze Semil, donedávna majitel zřejmě největší sbírky známek v Česku....

Kamion biatlonistů se vrátil domů. Nejhorší noční můrou je D1, říká řidič

Řidič Martin Žák s kamionem loni najezdil 15 tisíc, letos už 10 tisíc kilometrů.

Třináct metrů dlouhý, čtyři metry vysoký, téměř dva a půl metru široký. Prostě klasický kamion, jakých jezdí na...

Další z rubriky

Žena napadená dogou stihla jen pozdravit. Pak si soused vybavuje křik a krev

Ilustrační snímek

Pes stejného majitele ve vsi řádil už mnohokrát. To tvrdí obyvatelé obce Pihel, kde argentinská doga napadla seniorku....

Firmy kvůli nedostatku sil berou i narkomany, potvrzují experti i odbory

Pervitin

Přibývá lidí, kteří jsou v zaměstnání pod vlivem návykových látek. Shodují se na tom odborníci na drogovou...

Ti tygři jsou bastardi. Jejich orgány mohu použít, hájí se souzený Berousek

Ludvík Berousek u soudu v České Lípě (21. ledna 2019)

V České Lípě pokračuje soudní jednání, při němž se rozplétá kauza nelegálního obchodu s částmi tygřích těl. Veterinářka...

Najdete na iDNES.cz