Příběhy regionálních sídlišť přibližuje venkovní výstava Příběh paneláku v Libereckém kraji, která je k vidění – stylově na betonových panelech – na Soukenném náměstí v Liberci. Návštěvníkům se představují tři příklady zlaté éry bytové výstavby šedesátých let v Liberci.
Panelová sídliště Králův Háj a Ruprechtice a obytný blok řečený Wolkerák ukazují, jak zdejší architekti dokázali umně pracovat se zdejší krajinou. Výběr doplňuje sídliště při ulicích Aloisina výšina a Franklinova ze sedmdesátých let a Mšeno v Jablonci nad Nisou.
Zástavbu doplnily elegantní výškové domy
„Sídliště Králův Háj dokumentuje proměnu československé architektury a urbanismu, která souvisela s úspěchem českých architektů na světové výstavě Expo v roce 1958 v Bruselu a s následným vzestupem modernismu,“ konstatovala autorka textů výstavy o Libereckém kraji Eva Novotná.
Původní zástavbu ze sklonku padesátých let tu představují tradiční zděné domy podobné stavbám z dob socialistického realismu. Během následující dekády se zástavba rozvolnila a obohatily ji elegantní bodové výškové domy z panelů.
Obytný soubor Wolkerova navrhl architekt Jaromír Vacek. Je příkladem idealistické vize architektury a bydlení šedesátých let. „Naznačuje, kam by se vývoj hromadného bydlení mohl ubírat ve svobodnějších poměrech,“ podotkla Novotná.
Hokejka jak od Le Corbusiera
Podobně zajímavou stavbou měla být i ruprechtická Hokejka, dvakrát zalomený jedenáctipodlažní deskový dům dlouhý 380 metrů a ukrývající 693 bytů.
„Původně nižší a jen jednou zalomená stavba měla stát na nožičkách, v duchu Le Corbusierova slavného obytného bloku Unité d’habitation. Přízemí autoři navrhovali jako otevřený monolitický skelet s podloubím a galerií obchodů. Po Le Corbusierově vzoru počítali s komfortní obytnou střešní terasou s krásným výhledem na ještědský hřeben, jak se píše v podrobném územním plánu,“ informovala Novotná.
V průběhu projektování však politický tlak na větší hustotu výstavby vedl autory k tomu, že Hokejku nakonec realizovali bez nožiček, dům zvýšili na jedenáct podlaží a prodloužili o další zalomení.
Mšeno spadlo do normalizačních poměrů
Smutným příběhem normalizačního marasmu sedmé a osmé dekády minulého století je pak příběh jabloneckého sídliště Mšeno.
„První koncept podrobného územního plánu nového Mšena z konce šedesátých let odpovídá dozvukům éry plné tvůrčího nasazení a optimismu. Jeho výstavba však spadla do normalizačních poměrů ovládaných tvrdými technicko-hospodářskými ukazateli,“ řekla Novotná. V překladu: narvat co nejvíc bytů do co nejmenšího prostoru.
Proč vlastně výstava vznikla? „Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ prohlásila Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Výstava putuje po českých krajích a představuje postupně panelové domy v jednotlivých regionech; Liberec je již třináctou zastávkou.
Dozvědět se něco o místních sídlištích a prohlédnout si běžně neviděné historické snímky lze na Soukenném náměstí do 19. září.
