Ze hry Jakub a jeho pán v libereckém Malém divadle

Ze hry Jakub a jeho pán v libereckém Malém divadle | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kunderu museli zatajit. V libereckém divadle zkouší hru zakázaného autora

  • 0
Neotřelý dárek k nedávným devadesátinám poslalo na dálku Milanu Kunderovi liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Soubor nastudoval jeho hru Jakub a jeho pán a dnes ji poprvé představí na prknech Malého divadla.

„Hra vznikla v 70. letech a nemohla se u nás hrát, protože Kundera byl zakázaný autor. Našla se ale obezlička – režisér Evald Schorm se pod ni tajně podepsal jako autor. Hra se tak mohla uvádět už za komunismu. Oficiálně se mohla hrát až po revoluci,“ říká dramaturg divadla Jiří Janků, který Kunderu považuje za největšího v Čechách narozeného žijícího autora.

Kromě románů jako Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost napsal Kundera tři hry. Dvě z nich se dodneška nemohou hrát, protože si to autor nepřeje. Třetí je právě Jakub a jeho pán. 

Kundera Diderota miloval

„Kundera ji napsal podle románu Denise Diderota, což byl slavný filozof, vůdčí postava francouzské Encyklopedie. Člověk, který působil v době osvícenství, kdy se do popředí zájmů dostával důraz na lidský rozum. Tato epocha byla v mnoha oblastech zlomová. Kundera Diderota miloval,“ popisuje Janků a ubezpečuje, že Kunderova dramatizace není pouhým převodem románu do divadelní podoby. 

„On to napsal v 70. letech a byl nutně ovlivněn tím, co se v tehdejším divadle dělo. Tehdy bylo na vrcholu absurdní drama – Ionesco, Beckett, Mrožek... Tohle všechno vzal Kundera nějakým způsobem do hry a jeho text je povýšením základu do velice moderní, v té době až ultramoderní podoby. A v tom je obrovská kvalita tohoto divadelního textu.“

Dramaturgova slova potvrzuje režisér inscenace Petr Veselý. „Je to poučení z Diderota, Kundera tomu říká pocta Diderotovi,“ myslí si Veselý. „Je to svébytná divadelní hra. Při jejím studování jsem si zcela vědomě znovu Diderota nepřečetl, nechtěl jsem tím být ovlivněný.“

A co na Kunderova Jakuba a jeho pána říkají sami herci? „Pro mě je ten text v podstatě hudební partitura. To je něco tak dobře napsaného, že když tam nějaké slovo prohodím za jiné, tak to najednou přestává fungovat,“ říká Zdeněk Kupka, který ztvární pána. „Kundera je genius,“ zakončuje Tomáš Impseil coby Jakub.