Jednotlivé domy přicházejí o nenahraditelné detaily, spousta z nich má i necitlivé zateplení.

Jednotlivé domy přicházejí o nenahraditelné detaily, spousta z nich má i necitlivé zateplení. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Liberec nepřidá majitelům historických domů na opravy, bojí se korupce

  • 1
Úspěšně funguje například ve Frýdlantě, Turnově nebo v Jablonci nad Nisou. Jen v Liberci zatím fond na obnovu památek radnice nezřídila. Už řadu let na něj marně čekají vlastníci historických domů, které nejsou kulturní památkou, i když si památkovou ochranu zaslouží.

Usnadnilo by jim to aspoň trochu nákladné opravy.

„Máme ve správě dům v památkové zóně v ulici 8. března. Potřebuje rekonstrukci komínů, střechy i fasády. Obyvatelé si tam šetří sice do fondu oprav, ale i tak nejsou schopni zaplatit všechny opravy, které dům potřebuje. Protože ale nejde o kulturní památku, nemají na dotaci nárok. Jsem velmi překvapena, že město ještě takový fond nemá. To, jak v Liberci památková zóna vypadá, není jen vizitka jejích obyvatel,“ uvedla Pavla Holomoucká z bytového družstva Pozemní stavby.

Podobné nářky zaznívají od památkářů i na Liebiegovo městečko a lokalitu Domovina. Ojedinělý soubor bydlení pro dělníky z počátku 20. století dostává po stránce stavebních úprav co proto. Jednotlivé domy přicházejí o nenahraditelné detaily, spousta z nich má i necitlivé zateplení.

Z domů mizí okenice nebo pálené tašky

„To dnes vidíme jako největší problém. Zničí se tím vnější podoba domu, zvlášť pokud tam byla zdobná omítka. Polystyrenem také nabude tloušťka fasády, při pohledu na dům jsou pak utopená okna a dům ztrácí původní tvář. Nevhodná jsou i plastová okna, výměna střešních pálených tašek nebo třeba odstranění typických dřevěných okenic,“ sdělil ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.

Na radnici už proto leží návrh, jak by takový Fond na opravu památek měl fungovat.

„Měly by se z něj hradit náklady spojené se zachováním a obnovou autentických prvků. Například nové nátěry oken nebo fasády, výměna okenních tabulí, doplnění střešní krytiny, obnova sochařské výzdoby a další. Maximální výše dotace pro jednu žádost by byla sto padesát tisíc korun,“ řekl náměstek primátora Jan Korytář.

Kromě vlastníků domů v Liebiegově městečku, Domovině a v památkové zóně, by mohli o dotaci požádat i majitelé drobných sakrálních památek na území města. Jenže zastupitelé návrh na zřízení fondu odložili až na září.

„Otevíráme tím trošku Pandořinu skříňku, protože se chystáme podporovat opravy libovolného domu, libovolného soukromníka. Navržená kritéria jsou zavádějící a jen otevírají prostor pro korupci a neprůhledné přidělování dotací,“ uvedl zastupitel Michal Hron ze Starostů.

Žádosti má posuzovat několik hodnotitelů

To ale náměstek Korytář odmítá. Dotace se má vztahovat jen na vymezené lokality a ne na jakýkoliv dům a žádosti má posuzovat několik hodnotitelů. Město se při stanovení kritérií mělo inspirovat v Jablonci, kde fond už roky funguje.

Opozičnímu zastupiteli Jiřímu Šolcovi zase vadí, že dotace by se nevztahovala na archeologický průzkum.

„Co jiného bychom měli v památkové zóně podporovat než archeologické průzkumy? Spousta investorů se jim snaží vyhnout, ale myslím, že právě archeologie s investicemi v městské památkové zóně logicky souvisí.“

O zřízení fondu mají zastupitelé jednat znovu na začátku září. „Bylo by dobré, kdyby ho schválili ještě před říjnovými volbami. Po nich se zase budou dohadovat kdo s kým a na nás se zase zapomene,“ řekl Petr Kotrman, který vlastní historický dům v Liebiegově městečku.