Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 30. listopadu 2021 Ondřej

Povodně mám pořád před očima, vzpomíná liberecký fotograf Šimr

  8:35
Posledních dvacet let byl s fotoaparátem u všech velkých událostí, které se na Liberecku staly. Pro noviny zachytil fotoreportér Petr Šimr herce, politiky, ale i obyčejné lidi v neobyčejných situacích, jakými jsou třeba povodně.

Já měl z přímého kontaktu s lidmi hrůzu, říká Petr Šimr. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Vyfotil herce Peterku, architekta Hubáčka nebo prezidenta Havla. Zaznamenal bourání obchodního domu Ještěd. Povahou je přitom introvert. I proto je jeho černobílá autorská práce mnohem intimnější a trvanlivější – pojímá pitoreskní cvrkot v ulicích, jakoby náhodou zachycené momenty s velkou reportážní výpovědí.

„Potkal jsem mladou ženu ve zdevastované ulici ve Frýdlantě, nesla si nákup a taky jí tekly slzy, její pohled nikdy nezapomenu,“ vzpomíná Šimr na svou práci během povodní.

Vloni vám bylo 70 let. Jak jste je jako fotograf oslavil?
Květnovou retrospektivní výstavou sedmdesáti mých fotek na Krajském úřadě v Liberci. Před tím v dubnu to byla výstava fotografií z Francie ve Smržovce, v září dva soubory pořízené při práci v Deníku vystavené ve Cvikově. Takže jsem oslavoval výstavami. Na konci roku to navíc byla moje účast na výstavě V kůži Liberce v Severočeském muzeu. Jak se překlopil rok, tak jsem byl hostem Ivety Kalátové ve vysílání ČRo Liberec. Nesmím zapomenout na výstavu v knihovně 4 v 1, což je výstava čtyř libereckých fotoklubů.

Jak moc těžké bylo vybrat sedmdesát fotek z těch statisíců, které jste v životě udělal?
Ani moc ne, šlo to samo. Já v podstatě vím o každé své fotce, kde ji mám. Leží mi doma po krabicích a skříních v celém bytě. Ale statisíce jich určitě nejsou.

Fotogalerie

Nebojíte se zloděje nebo požáru?
Moje fotky nejsou tak vzácné, aby je někdo chtěl krást. Ale je pravda, že už mi několik fotografií ukradli z chodby před bytem. Doufám, že je ten lapka má doma a těší se z nich. Mnohokrát jsem přemýšlel, co by se stalo, kdybychom vyhořeli.

Nenadává manželka, že svými fotkami zabíráte půlku bytu?
Nenadává, protože si trochu neskromně myslím, že manželku mé fotky baví.

Jan Saudek tvrdil, že fotograf udělá za život tři, čtyři opravdu dobré fotky. Není jich 70 na výstavu trochu moc?
Vybrat tři, to se snad ani nedá. Já mám rád 99 procent toho, co jsem kdy nafotografoval a to nejlepší mám na „papíře“. Jan Saudek je zvláštní osoba, s řadou jeho myšlenek lze souhlasit, ale tohle je blbost. Já si vážím jeho vytrvalosti a umění protlouct se životem za režimu, který lidem jeho typu nepřál. A fotografie má nádherné.

Máte ve svém portfoliu něčím výjimečné fotky, které třeba dnes s odstupem času pokládáte za vzácné?
Takovými byly fotky startu horkovzdušného balonu z Benešova náměstí z roku 1994. To se udělalo jednou a od té doby to nikdo nezopakoval. Šlo o nebezpečnou akci! Vystartovat z tak malého prostoru rovně nahoru bylo riskantní. Spousta lidí visela zespoda na koši, aby kapitán mohl do balonu napumpovat co nejvíc horkého vzduchu a vystartovat rovně a rychle vzhůru. S odstupem času se stává celá řada fotografií relativně vzácná. Třeba domy, které už nestojí, vzácní lidé, kteří už nežijí, například architekt Hubáček a další, například i obyčejné známé figurky jako jablonecký bezdomovec Foukí.

Vraťme se k vašim fotografickým začátkům. Začínal jste jako solitér, nebo jste se už tehdy družil s ostatními fotografy?
Jsem zakládající člen fotoklubu. Bylo to při ROH Dopravního podniku Liberec, kde jsem jezdil jako řidič autobusu. Shodou okolností tomu bylo loni čtyřicet let.

Fotoklub Obscura, v jehož řadách fotíte, ale nevznikl za komunismu, ne? Neumím si představit, že by komunisté tenhle název povolili.
Na Obscuru jsme se přejmenovali až v roce 2001, kdy nás tehdejší ředitel dopravního podniku odtamtud vypoklonkoval. Bylo to proto, že ve fotoklubu už nikdo nebyl zaměstnancem dopravního podniku. Lidé byli stejní, ale pracovali jsme každý v jiné firmě. Konec v DPML měl smutný závěr. Když jsem šel pro fotky, které jsme tam měli na chodbách pověšeny, chtěli na mě bývalí kolegové zavolat policii.

Petr Šimr

Narodil se v roce 1947 v Liberci. Fotografování se věnuje od roku 1972, v roce 1977 spoluzakládal fotoklub při ROH Dopravní podnik města Liberec. V letech 1980 – 1983 absolvoval Institut výtvarné fotografie v Olomouci/Horní Bečvě. Po ukončení činnosti fotoklubu v DPML v roce 2001 vznikl Obscura Fotoklub Liberec, jehož předsedou je do současnosti. V roce 1992 se stal fotografem na volné noze, spolupracoval s nově vzniklými novinami Liberecký den, později se stal krajským fotoreportérem. V roce 2013 odešel do penze. S kolegy z fotoklubu vystavuje od roku 1980 pravidelně v Liberci a po městech České republiky, několik výstav uspořádal samostatně. V roce 2017 k životnímu jubileu vystavoval ve Smržovce fotografie z Francie, v Liberci v krajském úřadě retrospektivu 70 fotografií a ve Cvikově soubory fotografií, které vznikly při reportážích pro noviny.

Každý fotograf říká, že na „tu svoji“ velkou fotku stále čeká. Čekáte také ještě i dnes?
Já už na nic nečekám (smích). A tohle prohlášení taky nechápu. Je to blbost. Uděláte v životě spoustu fotek, na který jste takzvaně čekali a nemůžete nikdy říct, že ještě uděláte něco lepšího nebo že už přijdou jenom horší fotky. Myslím, že to je o vnímání života kolem sebe.

Můžete čtenářům nějak přiblížit svůj styl? Dnešní terminologií jde asi o street foto.
Nesnáším to slovní spojení. Proč se lidi stydí říct, že to je pouliční fotografie? To tomu musí dávat vážnost nějakým anglickým výrazem? Já jsem vždy šel nenásilně za svojí fotografií, ať to byla fotografie na ulici, nebo někde jinde.

Fotil jste místa, která dnes už neexistují nebo vypadají jinak. Jaké pocity máte, když se na ty fotky s odstupem času díváte?
Je to směs všeho možného kromě radosti. Radost z toho, jak Liberec vypadá, já nepociťuju. Po revoluci a nástupu jednoho ze známých primátorů, za jehož éry zrušili kancelář architekta, na dlouhá léta město zadlužili, se mi Liberec líbí čím dál míň. Komunisti všechno lidem vzali a o nic se nestarali. Až když hořelo, začali hasit. V roce 1989 jsme dokumentovali stav Liberce, tak jaký tehdy byl. Z toho vznikla výstava, která proběhla v Malé výstavní síni. Fotky z té výstavy jsou uloženy v okresním archivu.

S komunisty jste si užil své. Jako bigbíťák jste to asi neměl lehké.
V roce 1964 jsem patřil mezi první „máničky“. Nás ale tehdy politika nezajímala, chtěli jsme poslouchat bigbít a zatancovat si při něm s holkama. Komunistům to ovšem vadilo, protože jsme prezentovali něco, co přicházelo ze Západu.

V šedesátých letech vás dokonce zatkli, o co tenkrát šlo?
To bylo po koncertu Johnnyho Hallydaye v amfiteátru v Lidových sadech. Tajní viděli, že koncert končí a máničky nic neprovedly, tak vyprovokovali konflikt. A strhla se mela. Já se do toho naštěstí nepřimíchal. Mě měli natočeného na filmu, přijeli pro mě dvakrát do práce a odvezli k výslechu. Nic na mě ale neměli, jen mi ztrpčovali život. Měsíc po koncertě mě pak uklidili na vojnu. Dlouhé vlasy jsem si zase nechal narůst po vojně.

Mapoval jste život a tep Liberce, byl u jeho proměn ve vlnách času. Která událost ve vás zanechala nejhlubší rýhu?
Bourání obchodního domu Ještěd. A taky povodně. To bylo moc emotivní. Ty fotky budu mít do smrti před očima. V Heřmanicích jsem stál na jedné straně vyrvané silnice, kudy se prohnala voda. Na druhé straně kráteru šla paní a brečela. Potkal jsem mladou ženu ve zdevastované ulici ve Frýdlantě, nesla si nákup a taky jí tekly slzy, její pohled nikdy nezapomenu. Nemohl jsem těm lidem nijak pomoct.

Řadu let jste se živil jako fotograf pro regionální noviny, kde jste fotil, co vám nakázali, sám jste spíš introvert, zabývající se uměleckou černobílou fotografií. Jak se tohle dalo skloubit?
Já měl z přímého kontaktu s lidmi hrůzu. Když jsem začínal, byly pro mne nejhorší první dvě fotoakce. Šéfová mě poslala na Fügnerku udělat anketu. To znamenalo ty lidi zastavit a požádat o odpověď a fotku. Pak následovalo focení prvních bezdomovců přebývajících u parovodu. V podstatě jsem musel úplně změnit způsob fotografování.

Tehdy se fotka v redakci musela vyvolat a pak kurýrem poslat do tiskárny, že?
Dnes je to až úsměvné. Ale mělo to své výhody, já měl do hodiny udělanou fotku! Poslali mě třeba fotit nahlášenou bombu v tiskárně. Udělal jsem pár obrázků, doma to vyvolal a do hodiny to bylo v redakci.

Zažil jste nástup digitálu. Bylo to ulehčení, že jste nemusel fotit jen do 36 fotek, kolik bylo na filmu?
Nástup digitálu byl strašný. Práci na počítači jsem se učil za pochodu díky kolegyním, které byly proškolené. Do redakce jsme dostali Olympus 1,4, měl kapacitu paměťové karty asi 16 MB. Tam se vešlo pár fotek, musel jsem mít redakci skoro na dohled, abych to mohl vysypat do počítače. Přístroj byl automat, nešlo na něm nic nastavit. Navíc to vypadalo jako prasečí rypák. S tímhle krámem jsem fotil asi rok! Druhý foťák už byl lepší, ale měl zase nástavec na objektiv podobný Rumcajsově bambitce. V roce 2001 jsem si vydupal první zrcadlovku. Majitelé vydavatelství šetřili, takže jsem musel používat vlastní objektivy.

Dnes je fototechnika finančně dostupná, takže fotí každý. K čemu to pak vede?
Vznikají stamiliony fotek denně. Co s tím? Nikdo se jimi neprobere. Do povědomí se dostanou jen práce opravdu renomovaných fotografů a fotografie, které jsou ve fotoagenturách a někdo je spravuje. Běžný fotograf v této době nestačí sám sebe prezentovat, internet je přecpaný a dostat se do širšího povědomí lze jen se štěstím. Já svoji webovou stránku nemám a ani nechci.

  • Nejčtenější

Dívka po střetu s autem letěla vzduchem, policie dopadla hledaného řidiče

Policisté dopadli řidiče, který v pondělí v České Lípě na přechodu pro chodce srazil patnáctiletou dívku. Po střetu...

Sparta - Liberec 2:1, dlouho marný boj domácích, v závěru rozhodl Pulkrab

Sparťanští fotbalisté po pohárovém nezdaru na hřišti Rangers v Evropské lize zase zabrali. V 16. kole domácí nejvyšší...

Finalista SuperStar zkouší soutěž podruhé, po první účasti skončil na ulici

Až v neděli večer odstartuje finále letošního ročníku SuperStar, svého favorita bude mít v desítce nejlepších zpěváků i...

Test potvrdil první případ varianty omikron v Česku, žena ji přivezla z Afriky

Žena z Liberce má koronavirovou variantu omikron. Definitivní výsledek testu dnes oznámila liberecká nemocnice. Jde o...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Liberec oloupil Pardubice, Varům pomohl Vondráčkův hattrick v oslabení

Pardubice věnovaly domácí dohrávku pětadvacátého kola záchranným složkám, ale speciální utkání nedovedly k úspěšnému...

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

  • Další z rubriky

Mimoň opraví ubytovnu proslulého podniku TON, v objektu budou žít senioři

Radnice v Mimoni na Českolipsku za 50 milionů korun opraví chátrající ubytovnu proslulého nábytkářského podniku TON....

Test potvrdil první případ varianty omikron v Česku, žena ji přivezla z Afriky

Žena z Liberce má koronavirovou variantu omikron. Definitivní výsledek testu dnes oznámila liberecká nemocnice. Jde o...

Dívka po střetu s autem letěla vzduchem, policie dopadla hledaného řidiče

Policisté dopadli řidiče, který v pondělí v České Lípě na přechodu pro chodce srazil patnáctiletou dívku. Po střetu...

Finalista SuperStar zkouší soutěž podruhé, po první účasti skončil na ulici

Až v neděli večer odstartuje finále letošního ročníku SuperStar, svého favorita bude mít v desítce nejlepších zpěváků i...

Neočkovaný herec Etzler je na kyslíku s oboustranným zápalem plic

Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici. Své příznivce na sociálních sítích...

Světem se kvůli mutaci valí lavina výprodejů. Padají akcie, ropa i bitcoin

Kvůli nové mutaci koronaviru, která byla detekována v Jihoafrické republice, klesly v pátek asijské akcie nejvíce za...

Michal po mně skočil, popsala start intimního života zrzka z experimentu

Z šesti dvojic televizní Svatby na první pohled čeká rozhodnutí už jen tři páry. Jarda s Romanou spolu zůstali, vztah...

Souboj na talíři skončil. Kašpárek, Forejt a Punčochář ukázali rodiny

Velkým finále skončila v úterý večer kulinární show Souboj na talíři. Diváci se dozvěděli, kdo ze tří skvělých kuchařů...

Verdikt lékařů manžel neustál, říká Hana Robinson o roztroušené skleróze

Zpěvačka Hana Robinson bojuje už řadu let s roztroušenou sklerózou, která mimo jiné ovlivňuje i hybnost rukou. K té se...