Že to nebude cesta jednoduchá, ukazuje i příklad Ostravy, která původně chtěla ČR také reprezentovat, nakonec ale od záměru ustoupila kvůli finanční náročnosti celé přípravy. Pro změnu Brno, které už kandidaturu ohlásilo před časem, chce do přípravy vložit 30 milionů korun.
Podle náměstka primátora pro kulturu Ivana Langra (SLK) však Liberec nechce jít cestou přílišného utrácení. Dosud za přípravu kandidatury zaplatila radnice 1,2 milionu, většina z toho šla na strategii kultury pro další roky. Další 1,5 až 2 miliony bude stát vypracování přihlášky, takzvaný bid book, kde bude detailně rozpracováno, co chce kandidátské město v rámci kultury u sebe vylepšit a změnit.
„Máme smělé plány a ty nejvyšší ambice. Je to obrovská šance realizovat naši vizi budoucího kulturně vyspělého města a okolního regionu, zintenzivnit turismus a významně posílit lokální ekonomiku. Závod je to ale dlouhý, nyní nás čeká příprava přihlášky pro 1. kolo, kterou budeme odevzdávat v průběhu příštího roku,“ řekl Langr.
Jaké město nakonec bude Českou republiku v roce 2028 reprezentovat, rozhodne odborná mezinárodní komise v roce 2023. Rozhodovat přitom bude mezi čtyřmi městy. Kromě Liberce usilují o titul Evropské hlavní město kultury ještě Brno, Broumov a České Budějovice. I když liberečtí zastupitelé dali kandidatuře souhlas, někteří mají o úspěchu pochyby.
„Samotný materiál je dobře zpracovaný, ale je třeba se podívat na realitu. A ta je dost odlišná. Vedení města předložilo rozpočtový výhled na dalších pět let a v něm není na podporu kandidatury ani koruna. Mám z toho rozporuplné pocity. Rád bych viděl nějaké konkrétní kroky, které k tomu budou směřovat,“ uvedl zastupitel Josef Šedlbauer (ZpL).
Podle Langra to je ale úkol hlavně pro budoucí vedení města po volbách. „Až nové vedení města bude muset diskutovat detailně, jak se k projektu postaví. Klíčové bude i to, jak se k tomu postaví ministerstvo kultury. Třeba na Slovensku už řekli, že dá městu, které vyhraje, čtyřicet milionů eur. U nás zatím nepadlo nic,“ dodal Langr.
