Čističi musejí mít odvahu. Krajský mrakodrap měří 78 metrů a je nejvyšší budovou kraje. Mytí usnadňuje plošina uchycená v kovové nástavbě umístěné v 17. patře budovy na venkovní terase. Plošinu ovládají zevnitř její pasažéři. Mohou se posouvat horizontálně i vertikálně. Nahoru a dolů se posouvají rychlostí 7 metrů za minutu, do stran rychlostí 10 metrů za minutu.
„Je to trochu asi jako na labuti za pět korun na pouti. Plošina se hýbe. Strach ale člověk nesmí mít, jinak by to nemohl dělat,“ popsal z pevné země práci kolegů ve výšce Martin Soukup z firmy Hany-Facility service, která bude až do konce týdne skla mrakodrapu čistit.
„Jsme jen závislí na počasí. Kdyby pršelo nebo foukalo, nemohli bychom dělat,“ dodal jeho kolega Jaroslav Pírek.
Za den dokáže firma umýt přibližně polovinu jedné strany stavby. Na všechna místa kratších stran se ale plošina nedostane, zbytek musejí obstarat horolezci zavěšení do lan. Když posádce dojde voda nebo je příliš špinavá, musí nahoru. „Svačinu mají s sebou. Horší je to, když se chce člověku na záchod. Musíte jít před prací,“ popsal Jaroslav Pírek.
Univerzita vyvíjí myče-robota
„Rozmývák“ a stěrku, které třímají lidské ruce, možná v budoucnu nahradí roboti. Cesta k nim ale není jednoduchá. Prototyp, který dokáže umývat skleněné opláštění budov, před lety představili vědci Technické univerzity v Liberci. Na světě je dnes už druhá generace robota. Vědci se teď snaží snížit cenu, aby se zařízení dalo vyrábět sériově.
„V našich podmínkách je mimo jiné potíž s bezpečnostními nároky, kterým se musí dostát. Kvůli nim jsme ani nemohli vyzkoušet robota na budově rektorátu. S robotickým čištěním by musel počítat už projekt,“ zmínil František Novotný, vedoucí výzkumného týmu z Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.
Na představení prototypu robota na mytí oken se byl na liberecké univerzitě podívat i Tomáš Charypar.
„Problém ve využití robota na mytí oken budovy krajského úřadu spočívá v necelistvosti skleněné fasády. Skleněná plocha je přerušena vystouplými vodorovnými pásy, které navozují opticky vyšší počet pater budovy, než je skutečnost,“ zmínil Tomáš Charypar další z argumentů, proč se skla krajského mrakodrapu budou asi i v dalších letech čistit ručně.
