Kříž vztyčený nacisty někdo růžově posprejoval, případ řeší policie

  • 230
Velký kamenný kříž vztyčený nacisty u Příchovic posprejoval neznámý vandal růžovou barvou. Na podstavec také přimaloval písmeno A v kruhu, které používají anarchisté a antifašisté. Případem se zabývá policie.

Na posprejování a pomalování kříže, který leží na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, upozornila v neděli facebooková stránka Český ráj - Klenot naší vlasti. „Německý pietní pomník, žulový kříž na hoře Hvězda u rozhledny Štěpánky nad Kořenovem, byl právě posprejován,“ stojí v příspěvku, jehož součástí je i snímek z webkamery.

Horní část kříže, kterou kdysi doplňovala svastika, je téměř po celé přední ploše růžově posprejovaná. Podstavec pak s červenými pruhy a písmenem A v kruhu připomíná anarchistickou nebo antifašistickou vlajku.

Pomalováním kříže, který byl u Štěpánky poprvé vztyčen v roce 1944, se zabývají policisté. „Případ prověřujeme jako poškození cizí věci,“ potvrdil policejní mluvčí Vojtěch Robovský.

Pomalování kříže naštvalo i řadu turistů, kteří sem během velikonočních svátků vyrazili. „Je to prznění historie. Němci tady byli dlouhá staletí a vždy do regionu patřili,“ zlobil se jeden z návštěvníků, který si nepřál být jmenován.

„Kříž sem historicky patří. To pak můžeme červeně pomalovat třeba památníky osvobození Rudou armádou,“ dodal.

O kříž se vedou spory

Kříž, kterému se dříve říkalo Maltézský, je dlouhodobě předmětem sporů. V roce 1944 ho zde odhalil Konrad Henlein. Vznik kříže tehdy iniciovali skupinoví vedoucí NSDAP a členové strany.

Šlo o jedno z posledních hnízd nacistické ideologické propagandy, hitlerovci zde měli vojenskou pozorovatelnu, civilisté sem nesměli a okolní chalupy sloužily k politickým školením. Do konce války zbývalo půl roku a sudetští Němci zakládali domobranu. Jejich podlomenou morálku měl zpevnit právě obří kamenný kříž se svastikou, hrdě se tyčící do kraje.

„Raději ať nás pohřbí pod troskami našich domovů, než abychom je v těžké hodině opustili,“ nechal se v říjnu 1944 slyšet Henlein při návštěvě vesnice Przichowitz (nynější Příchovice) v Jizerských horách.

Kříži ale původní podoba nevydržela dlouho. Po konci války, hned 8. května 1945, z kříže tři čeští vlastenci pomocí pušek zčásti odstříleli svastiku a téhož roku v červnu jej skupina evangelíků z Turnova svrhla do rokle pod rozhlednou.

Kříž znovu vztyčili před 11 lety

Kříž pak ležel ve strži dalších 66 let rozbitý na kusy. V roce 2011 parta místních mladých lidí později sdružených pod spolkem Jizeran kříž pomocí lan vyzdvihla, opravila a znovu umístila na podstavec. Učinili to bez vědomí úřadů i veřejnosti a načerno. Místo pak osadili svojí cedulkou. „Toto místo bylo obnoveno s úctou k obětem válek spolkem Jizeran,“ stojí na ní.

Od té doby se o kříž vedou spory. O odstranění například usiluje Sdružení osvobozených politických vězňů, které kdysi založila Milada Horáková. „Stále věřím tomu, že žiji v právním státě, kde stále platí, že obnovování nacistických symbolů třetí říše patří mezi neonacistické činy, které odporují zákonům naší republiky,“ deklaruje člen sdružení a badatel Josef Doškář.

Kříž v Příchovicích je dnes opatřen i další vysvětlující tabulí, jejímž autorem je Jan Boris Uhlíř, český historik a mezinárodně uznávaný soudní znalec zabývající se Protektorátem Čechy a Morava a dějinami třetí říše.

„Žulový Železný kříž vztyčený v květnu 1944 u rozhledny Štěpánka místními Němci byl odvozen ze vzoru Železného kříže 1939, tedy nesl uprostřed hákový kříž – znak NSDAP a pozdější výsostný znak Třetí říše. Byl vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a Zbraní SS z Kořenova a okolních měst a vesnic, přičemž každé z těchto konkrétních míst bylo symbolicky zastoupeno kamenem. Tak vznikl kamenný kruh v čele se žulovým Železným křížem, kam byly až do roku 1945 kladeny květiny za padlé Němce,“ píše se na tabuli.

Ponechání svědčí o sebevědomí a toleranci

Uhlíř v textu připouští, že kříž představuje nepochybně symbol třetí říše, jeho ponechání na místě však podle něj svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli obce Kořenov, vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým.

„Obec Kořenov si je vědoma kontroverzní skutečnosti znovuvztyčení tohoto žulového Železného kříže. Před odstraněním a převezením do muzea však dala přednost jeho ponechání na místě za podmínky současné instalace příslušného vysvětlujícího komentáře,“ stojí dále na tabuli.

Na odstranění či ponechání kříže se ale neshodnou ani odborníci. Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů nedávno žádal jeho odvezení do muzea. „Měl by být obdobně jako Koněv poslán do muzea, kde dostane kvalitní kontext a poslouží při vzdělávání. Teď to je jen atrakce pro turisty a posvátné místo neonacistů,“ napsal před časem Blažek na svém Facebooku.

Sama obec Kořenov, pod kterou Příchovice spadají, chce kříž na místě ponechat. Svědčí o tom její pokus zřídit zde válečný hrob, čímž by jeho odstranění do budoucna znesnadnila. To ale ministerstvo obrany zamítlo.

„K navržení zřízení pietního místa mě vedlo hluboké lidské přesvědčení, že si lidé, kteří v tomto kraji staletí žili a kteří byli povoláni jít bojovat do druhé světové války – i když na straně zosnovatele války – zaslouží alespoň trochu piety. Toto místo bylo jednoznačně koncem roku 1944 zřízeno z tohoto důvodu,“ sdělil koncem loňského roku MF DNES Stanislav Pelc, místostarosta Kořenova.