Navázat na tuto tradici se nyní snaží Krkonošský národní park (KRNAP) ve spolupráci s obcemi i soukromými majiteli a obnovuje v horách výsadbu některých ovocných sadů a alejí.
Na konci podzimu například KRNAP obnovil sady ve Vítkovicích či nedaleko za hranicemi Libereckého kraje - v okolí Vrchlabí v ochranných pásmech národního parku.
„Vysadili jsme padesát perspektivních mladých stromků, zejména jabloní, ale též hrušní, slivoní či třešní,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Doplnil, že ovocné stromy budou mít vedle produkce chutných plodů i funkci záložní populace genofondu starých ovocných odrůd, které využívali naši předci už za první republiky.
„Ovocné sady a aleje v naší krajině mají významnou roli pro druhy živočichů a rostlin vyhledávající biotopy lesostepního charakteru, dotvářejí krajinný ráz a neméně důležitá je i jejich kulturní hodnota a rekreační využití,“ dodal Drahný.
Nejvýše položeným stromem je třešeň
KRNAP již od roku 1994 mapuje staré ovocné dřeviny v Krkonoších. Průzkum postupně odhalil, že v pohoří se nachází 134 krajových odrůd, z toho 81 jabloní, 19 hrušní, 15 třešní, 9 višní a 10 slivoní. Ovocné stromy rostou v této oblasti do nadmořské výšky kolem 800 metrů, plané třešně a višně dokonce i ještě výše.
„Nejvýše položeným ovocným stromem v Krkonoších je třešeň v Modrém dole rostoucí v nadmořské výšce 1 020 metrů,“ vypočítali Ludmila Harčariková a Josef Kloutvor v publikaci Poklady starých zahrad vydané KRNAP. Nejvýše položený sad v republice pak byl na Končinách nad Jabloncem nad Jizerou.
Krajových odrůd je podle výše uvedených odborníků v Krkonoších relativně málo.
„Jen zřídka se mezi semenáči na okraji cesty najde opravdu mimořádný strom, který má velké a chutné plody. Častěji to jsou spíše krajové názvy starých odrůd, kterým lidé dávali jména podle tvaru plodů. Například názvy jabloní jako Ovčí hlavičky, hrušní Fíkovka, Cibule nebo Fajfky. Třešně pak lidé pojmenovávali třeba Černá špička či Švestičková,“ uvedli Harčariková s Kloutvorem.
Radek Drahný upozornil, že podzimní výsadbou snaha o návrat původních ovocných stromů do Krkonoš nekončí. „V případě, že lidé vlastní pozemek na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, který je vhodný pro výsadbu stromů a mají zájem o vytvoření extenzivního sadu, aleje nebo remízu, budeme rádi, pokud nás budou kontaktovat,“ podotkl mluvčí.
Jabloně, slivoně či třešně se ovšem nevracejí jen do hor, ale i do podhůří. K rozhledně Dubecko v Mírové pod Kozákovem vede od začátku prosince asi 250 metrů dlouhá ovocná alej se šedesáti stromy. Jde o různé odrůdy jabloní, hrušní a třešní. Na vysazení se podílela obec spolu s Nadací ČEZ.
„Nová alej má pro nás krajinotvorný, environmentální i komunitní význam. Místní lidé jsou celému projektu velmi nakloněni a jsme rádi, že jsme ji stihli vysadit ještě před zimou,“ řekla koordinátorka projektu Martina Vojtěchová.
