Vědkyně Zuzana Krčková ze šlechtitelské stanice popisuje jablka. | foto: MAFRA

Za sezonu ochutnáme stovky odrůd jablek, říkají šlechtitelé z Turnovska

  • 0
Už desítky let se ve Střížovicích u Pěnčína na Turnovsku šlechtí jabloně, jejichž vybrané odrůdy nachází uplatnění téměř na celém světě. Hlavním cílem práce desetičlenného týmu vědců a zahradníků je vyvinout odrůdu, která by byla přirozeně odolná proti chorobám, především proti strupovitosti. A samozřejmě také skvěle chutnala.

„Strupovitost je nejvýznamnější hospodářská choroba jabloně, projevující se u citlivých odrůd skvrnami na listech a strupy na plodech. Ochrana spočívá v praxi v desítkách chemických postřiků během vegetace,“ vysvětluje Radek Černý, vedoucí stanice šlechtění jabloně, která spadá pod Ústav experimentální botaniky Akademie věd.

Zatímco dříve byly důvody ke šlechtění odolných odrůd ryze ekonomické, aby se ušetřilo za nákup postřiků, kterých bylo potřeba za sezonu až dvacet, dnes už převažuje hledisko ekologické, spočívající v produkci zdravého ovoce a snížení zátěže životního prostředí.

Odolnost k chorobám je důležitým, zdaleka však ne jediným šlechtitelským cílem. Důležité jsou i vlastnosti samotného plodu. A jaká jablka dnes lidé chtějí?

„Pevná, křehká a šťavnatá s tenkou, v ústech prakticky neznatelnou slupkou, aby se nemusela loupat. Právě ve slupce se totiž vyskytuje nejvíce na zdraví příznivě působících látek,“ shrnuje vědecká pracovnice Zuzana Krčková. „Musíme ochutnat i několik stovek různých odrůd jablek za sezonu,“ směje se mladá vědkyně.

Na posouzení plodů však nestačí subjektivní dojem, jejich vlastnosti se měří za pomoci přístrojů.

„Nejprve hodnotíme tvar plodu, dále barvu, intenzitu, plochu a typ základního či krycího zbarvení, měříme výšku, šířku a hmotnost plodu. Měříme rovněž pevnost dužniny, obsah cukru, kyselin a šťavnatost plodu,“ popisuje Krčková.

Podle ní je důležité také česat jablka ve správném termínu. Ten se stanovuje zejména pomocí testů založených na posouzení stupně odbourávání škrobu v plodech, signalizujícího dobu optimální sklizňové zralosti.

Italové preferují zářivě červená jablka

Nové odrůdy se snaží ve Střížovicích vytvořit na míru požadavkům obchodních partnerů. A ty se podle Černého různí.

„Například v chuťové preferenci jsou velké regionální rozdíly. V teplejších oblastech je značně preferována sladká chuť jablek a ovoce obecně,“ vysvětluje Černý.

Pro některé národy jsou ale důležitá také další kritéria. „Pro Italy je primárně důležitý vzhled plodu. Je to země módy, kde je důležité dobře vypadat, a to se vztahuje i na jablka,“ upozorňuje Černý.

Není proto náhodou, že Italové upřednostňují vysoce stavěná, kuželovitá, zářivě červená jablka odrůdy Bonita, vyšlechtěná právě ve Střížovicích. Uplatnění odrůdy se velmi rychle rozšířilo do mnoha zemí EU, ale také JAR, USA, Austrálie a Nového Zélandu.

Nejpěstovanější odrůdou s rezistencí ke strupovitosti, uvedenou na trh již v devadesátých letech, se však stala střížovická odrůda Topaz a její červená mutace Red Topaz. Tu pěstují hlavně v Evropě, ale také na Novém Zélandu na ploše přibližně dvou tisíc hektarů.

Odrůdou střížovické jabloně světového významu je dnes zejména Opal s registrací ve více než 40 zemích. Je úspěšná zejména ve Spojených státech, kde na trhu pomalu začíná nahrazovat „žlutá“ jablka tradiční tržní odrůdy Golden Delicious.

Pilná včelka může všechno zhatit

Stanice hospodaří na dvou a půl hektarech, a není tedy možné, aby trh sama zásobovala stromky.

„Na množení a prodej stromků nových odrůd jabloně poskytujeme licenční práva partnerům z řad školkařů, pěstitelů, obchodních a marketingových společností. „Ti prodají ročně po světě více než 1,3 milionu stromků u nás vyšlechtěných odrůd,“ komentuje Černý.

Šlechtění předchází nejprve výběr vhodných „rodičů“ s požadovanými vlastnostmi a jejich zkřížení. Veliká pečlivost je nutná i v době, kdy dochází k ručnímu opylování květů. Celý výzkum by totiž mohla zhatit jedna pilná včelka.

Aby nedocházelo k nežádoucímu opylení hmyzem, musí se větve s ručně opylenými květy obalit síťovinou. Z plodů se pak získají semínka, z nich se vypěstují semenáčky a ty jsou uměle infikovány strupovitostí tak, aby bylo možno vybrat nejodolnější jedince. 

„Nové odrůdy se množí vegetativně, tedy nikoliv z jader, nýbrž štěpováním. Zjednodušeně řečeno se ustřihne část výhonu a přenese na podnož, čímž vyrostou další odrůdově identičtí jedinci,“ vysvětluje vědecký pracovník stanice Dimitrij Tyč. 

Šlechtění jedné odrůdy zabere i patnáct let

Vyšlechtit jednu odrůdu trvá podle Černého až patnáct let. Ve Střížovicích se poprvé začalo křížit s odrůdou jabloně nesoucí si gen rezistence proti strupovitosti už v roce 1966. Za dobu její existence se zde podařilo vyšlechtit desítky právně chráněných odrůd.

Před několika lety prošla stanice významnou modernizací. Podařilo se postavit moderní skleník, který proces šlechtění výrazně urychluje, a vhodné skladovací prostory s řízenou teplotou a atmosférou. Před rokem a půl byla přístrojově dovybavena laboratoř.

„Výrazně jsme omladili tým, abychom vytvořili perspektivu budoucí konkurenceschopnosti ve světovém měřítku. V posledních letech se rovněž těšíme z všestranné podpory nejen ze strany akademie věd, nýbrž také poskytovatelů dalších výzkumných témat, konkrétně Technologické agentury České republiky, ministerstva zemědělství a ministerstva školství. Již dávno neplatí, že zemědělství či věda nejsou pro mladé aktivní lidi atraktivní,“ uzavírá Černý.