Zchátralý hrob autora nejslavnější mapy Jizerských hor je zase jak nový

  8:30aktualizováno  8:30
Zapomenutý hrob autora nejslavnější turistické mapy Jizerských hor a Ještědského hřebene Josefa Matouschka obnovili lidé ze Spolku Patron, který se zabývá opravami drobných památek v krajině. Nově upravený rov lze najít na hřbitově v Oldřichově v Hájích.

Na hřbitově v Oldřichově v Hájích obnovili zapomenutý hrob autora nejslavnější turistické mapy Jizerských hor a Ještědského hřebene Josefa Matouschka. | foto: Otokar Simm

„Splnilo se nám přání, které si neseme od roku 2002, kdy jsme hrob objevili,“ říká jeden z iniciátorů obnovy Otokar Simm. „Málokdo si totiž uvědomuje, co pro rozvoj turistiky udělal. Matouschkovu mapu z roku 1927 znají všichni milovníci Jizerek a lidé z horských spolků, ale nikdo pořádně nevěděl, kdo to vlastně byl a že byl u všeho, co se v našem kraji dělo.“

Matouschkova mapa Ještědských a Jizerských hor vyšla v originále německy a zobrazuje území od Lužických hor až po západní Krkonoše.

„Vycházel z rakouské vojenské mapy zpracované v měřítku 1:25 000. Do té zakreslil vrstevnice a podrobně pojmenoval vrcholy, průseky, řeky i potoky, cesty, osady, samoty, ale také pomníčky či kříže a další turistické zajímavosti,“ popisuje Simm. „Byl totiž vášnivý turista a miloval výlety po horách, byl také ve vedení tehdejšího Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory.“

Výsledkem bylo kartografické dílo v měřítku 1:50 000, které na tehdejší dobu nemělo obdoby. Mapu vydal Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, v jehož vedení tehdy Matouschek působil. A i náklad byl na tehdejší dobu neskutečný - deset tisíc výtisků. Přesto mapy lidé vykoupili.

„Přitom Matouschek nikdy kartografem nebyl a nikdy zeměměřičství nestudoval. Absolvoval německou obchodní akademii v Liberci a byl osobním tajemníkem barona Heinricha Liebiega, u kterého pracoval už jeho otec a který ho za své peníze nechal vystudovat. Z té doby se také asi datuje přeměna jeho jména z Matoušek na Matouschek,“ popisuje Simm, který se životem Matouschka podrobně zabýval.

Podle něj má Matouschek pozoruhodný osud, ve kterém se prolíná český a německý živel a tehdejší události - zánik Rakouska, první republika, nástup fašismu i odsun Němců.

Od národnostních třenic utíkal do lesů

„Je zajímavé, že matriky narození i úmrtí zaznamenaly jeho jméno se š, on sám se ale celý život psal německy. Narodil se roku 1867 v ryze české rodině, ale považoval se za Němce, Němku si také vzal. Nikde jsem ovšem nenašel ani zmínku o tom, že by byl nacionalista, nebo se někde v tomto smyslu vyjadřoval. Když vypukly třenice mezi Němci a Čechy, zůstával stranou a utíkal do přírody a angažoval se v rozvoji turistiky,“ poznamenal Simm.

A Matouschkovi dnes vděčíme i za to, že v Jizerkách nebloudíme. Byl totiž zakladatelem značení už koncem 19. století.

„Mnoho z cest, které bylo tehdy vyznačených, platí dodnes, například z Nové louky na Blatný potok do Kristiánova, ze Smědavy na Předěl, na Pytlácké kameny, jsou to prakticky všechny páteřní cesty, po kterých dnes chodíme,“ dodává Simm.

Na náhrobku v Oldřichově v Hájích má Matouschek nápis v češtině. „Zemřel v červenci 1945 a tehdy panovala silná protiněmecká nálada. Jeho manželka, rozená Gollová, ho nechala pohřbít v rodinné hrobce svých rodičů. Sama pak musela i s rodinou jako Němka odejít. Děti neměli. Jen syna, který zemřel ve třech letech, takže se o hrob nikdo nestaral až do roku 2002, kdy jsme ho v úplně zanedbaném stavu objevili,“ dodává Simm.

Spolek si hrob od obce Oldřichov v Hájích pronajal. „Budeme o něj pečovat, snad nám ho nikdo nezničí, jako už se to v minulosti stalo. Vandalové nám odnesli lucerny a všechno, co je z kovu. Jen starou litinovou desku neodnesou. Na to by potřebovali jeřáb,“ doplnil Simm.

Nejčtenější

Libereckého podnikatele žaluje OSA, v obchodě s potravinami pouštěl hudbu

Palác Dunaj prošel zvenčí citlivou rekonstrukcí.

Kvůli rádiu pouštěnému ve velkoprodejně Dunaj stojí liberecký podnikatel Alexandr Kendik před soudem. Zažaloval jej...

Z Jablonce vyvezli už osm set tun sněhu, kalamita potrvá přes víkend

Sníh pomáhají v Jablonci nad Nisou odklízet také vězni

Kalamitní stav v Jablonci nad Nisou vyhlášený městem ve čtvrtek ráno potrvá minimálně do pondělí. Na deponii už bylo...

Závěje nad hlavu, auta v bílé tmě a vleky bez proudu. To je lednový Kořenov

O Kořenov se starají celkem tři traktory.

Metr sněhu za týden. A čtyřikrát vypadlá elektřina. Jizerskohorský Kořenov, jednu z nejvýše položených obcí v Česku,...

Splňte si sen o roubence. Stavby jako z pohádky jsou v Česku na prodej

Peřimov, okres Semily. Nemovitost stojí na mírně svažitém pozemku velkém 1 587...

V České republice se prodává velké množství roubených chalup v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných...

Před túrou jděte k zubaři. Cestovatel radí, jak přežít

Jan Jakub s přítelkyní na jedné ze svých výprav

Mít více cestovních pasů, nechat si před odjezdem vyšetřit zuby, do zavazadla přibalit nůž. Jan Jakub, bývalý...

Další z rubriky

Dárky z bižuterie už Čechy nelákají, zájem ze zahraniční naopak roste

Tradiční akce Made in Jablonec, která měla premiéru minulý čtvrtek.

Tuzemští zákazníci ztrácejí zájem o bižuterní výrobky. Oproti roku 2017 byly loňské prodeje na českém trhu slabší. Svaz...

Palachova tvář má i drátěnou podobu, bylo na ni třeba 73 metrů materiálu

Krkonošský umělecký dráteník Ladislav Šlechta vytvořil obličej Jana Palacha, od...

Mezi jeho díly se vyjímají císař Karel IV., císařovna Marie Terezie, prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo generál...

Splňte si sen o roubence. Stavby jako z pohádky jsou v Česku na prodej

Peřimov, okres Semily. Nemovitost stojí na mírně svažitém pozemku velkém 1 587...

V České republice se prodává velké množství roubených chalup v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných...

Najdete na iDNES.cz