"Je to proto, že hasiči v obci fungují jako nositelé kulturního života," shrnuje v jedné větě František Pospíšil, dlouholetý starosta Bílé na Liberecku. Ta je modelovým příkladem: v Bílé funguje šest sborů dobrovolných hasičů (SDH) a z osmi set obyvatel se u nich angažuje více než 260 lidí. Tudíž téměř třetina.
Některé sbory se neutkávají pouze v požárním útoku na okrskových soutěžích. Kandidují i ve volbách. "Že by ale byla nějaká rivalita mezi hasiči, to ani ne. Ani mezi spolky navzájem to není nijak žhavé," vysvětluje padesátiletý starosta, který je toho sám příkladem.
Na radnici reprezentuje spolek dobrovolných hasičů a Mysliveckého sdružení Petrašovice. "Já jsem u obou, u hasičů i u myslivců," říká.
V tom je další rozdíl mezi SNK a klasickými stranami. Zatímco na venkovských kandidátkách ODS či ČSSD je členy stran pouze pár jedinců, za SDH kandidují z drtivé většiny lidé, kteří jsou u hasičů aktivní. To však neznamená pouze hasit a soutěžit nebo pomáhat při povodních jako letos.
Musí se stále něco dělat, říká velitel hasičů
"Hlavní je společenská činnost. Pořádají se plesy a různé akce," říká místostarosta a zároveň vrchní velitel všech hasičů v Bílé Václav Najman. "Těžko se tu tak může stát, že by se někdo objevil jen tak před volbami. Je to o stálé snaze něco dělat," dodává dvaačtyřicetiletý Najman, povoláním zelinář a v "politice" lídr SNK Hradčany.
Uvozovky u slova politika jsou na místě. Ani klasické strany se v Bílé nevyskytují. Pouze v roce 2002 to tu zkoušeli dva lidovci, do zastupitelstva se však nedostali.
"Každý má samozřejmě nějaký politický názor, na zastupitelstvo je ale netaháme," přibližuje praxi starosta Pospíšil. "Když už, tak se prosazují spíš zájmy jednotlivých vesnic," poukazuje starosta na to, že Bílá byla v sedmdesátých letech vytvořená spojením čtrnácti vesnic a samot.
