NA SANÍCH. Petr Urban ilustroval setkání s olympioniky přímo na besedě ve škole...

NA SANÍCH. Petr Urban ilustroval setkání s olympioniky přímo na besedě ve škole Vrchlického. Na saních za ním jsou Pavlové Ploc a Benc. | foto: Kresba: Petr Urban

Olympijský stroj času. Ploc, Benc a Urban bavili školáky

  • 0
Mohli si připadat jako v olympijské vesnici v Calgary 1988, když si po 30 letech společně dopřávali moravského vrabce v jídelně liberecké školy Vrchlického. Skokan Pavel Ploc, lyžař Pavel Benc a sáňkař Petr Urban tam ale v pondělí nepřišli kvůli obědu. Před ním bavili hodinu a půl děti historkami o hrůzostrašných saltech mortale, hanbaté sjezdařce na nástěnce nebo zmeškaných oslavách.

Olympionici ale školákům vyprávěli hlavně o medailích. Ploc si vezl z Calgary stříbro ze skoku, Benc bronz ze štafety. Ale co slavný kreslíř „Pivrnec“ Urban?

Na sáňkářské dráze skončil na olympiádě šestnáctý a třináctý, ovšem kousek skokanských medailí patří i jemu. Ano, skokanských, poněvadž kromě druhého Ploce zazářil v Calgary Jiří Malec ze Zásady. Bral tehdy úžasné třetí místo.

„Petr se nám staral na olympiádě o dobrou náladu. S Jirkou Malcem, který byl na můstku nervák, bydlel na pokoji a uklidňoval ho svými fórky,“ upozornil Ploc. „Naše reprezentace měla na olympiádě oficiální nástěnku, kde jsme se v době bez internetu dozvídali všechny důležité věci. Jednou ráno jdu kolem a vidím na nástěnce nahatou sjezdařku. Nakreslil ji Petr a napsal - Sjezdařka v československém dresu. Na nástěnce ale nevydržela dlouho, sundal ji asi nějaký funkcionář.“

Skokanské medaile olympiádu 1988 pro Čechoslováky odstartovaly, bronzem z běžecké štafety pro ně vyvrcholila. Benc na třetím úseku nastoupil a odjel největšímu soupeři v boji o třetí místo, švýcarskému závodníkovi. Radosti z medaile, za níž finišoval Ladislav Švanda, si ale v cíli vůbec neužil.

„Hned po dojezdu mě odvedli na dopingovou kontrolu a byl jsem na ní dlouhé dvě hodiny,“ vzpomněl si na odepřené oslavy Benc.

Ploc připomněl svého tatínka, olympionika v biatlonu z časů, kdy se ještě pálilo z velkorážných pušek. „Táta nás bral s bráchou na střelnici a když odběhl na lyžích do lesa, vzali jsme mu flinty a stříleli z nich,“ prozradil Ploc. „Do lidí jsme se naštěstí netrefili. Když jsem nevěděl, jestli dělat biatlon nebo skoky, táta rozhodl za mě. Řekl - Skákat budeš, skokani dostávají za vítězství větší poháry.“

Dobře udělal, jeho syn získal medaile na olympiádách a mistrovstvích světa. Ale taky přežil svou smrt, když při letech na lyžích v Harrachově udělal ve vzduchu salto a z výšky čtvrtého patra dopadl na záda. Za tři týdny byl na mistrovství světa v letech třetí.

U Urbanů sáňkovali dědeček, tatínek, strýček i maminka. Petr před olympiádou ve Francii 1992 havaroval při tréninku na závod dvojic pětkrát za sebou. „Popáté mně vyletělo rameno,“ řekl. „Hodili mě ho zpátky přes opěradlo židle a na olympiádu jsem nakonec odjel.“