z knihy Primitivní umění

z knihy Primitivní umění - Maska tesaná z šedivého kamene, Střední Amerika | foto: Slovart

Primitivní umění odděluje zrno od plev

Bohatě ilustrovaná publikace Primitivní umění britské sběratelky Judith Millerové nejen odhaluje krásu uměleckých děl, vzniklých mimo "západní" kulturní okruh, ale je také pomůckou jeho sběratelům.

Sousloví vepsané v názvu knihy je samozřejmě poněkud diskutabilní. Originál hovoří o „tribal art“, přesnější překlad by tedy snad byl „domorodé umění“, v češtině však máme ustálenější výraz „umění přírodních národů“. Je sice pravda, že pak by mohla kniha zavádět ke stejnojmennému dílu Josefa Čapka z roku 1938, avšak její název by pak neměl nepatřičný podtext jisté přehlíživosti, který lze v termínu „primitivní“ cítit.

z knihy Primitivní umění - Keramická odměrka, kultura Nazca, Jižní Amerika

Mimoevropské lidové umění bylo od začátku 20. století výrazným inspiračním zdrojem pro tvůrce evropského kulturního okruhu - je patrné na jeho velikánech od Picassa přes Matisse a Klee po Miróa. Nevyhýbali se mu ani čeští výtvarníci - kromě zmíněného Josefa Čapka je na místě zmínit alespoň Jiřího Anderleho, který je sám velkým sběratelem těchto artefaktů.

z knihy Primitivní umění - Tkaná barevná textilní deska, vyrobená kmenem Chimu, Jižní Amerika

Kniha Primitivní umění se zabývá uměleckými projevy národů a kmenů Afriky, Austrálie a Oceánie a všech tří Amerik. Naopak široké téma asijského umění (úzce spjatého s buddhismem, islámem, hinduismem a dalšími náboženstvími) autorka a její dva spolupracovníci Philip Keith a Jim Haas nechali stranou.

z knihy Primitivní umění - Zlatý obřadní ornament na hruď, Kostarika

Millerová třídí „primitivní umění“ podle lokace jeho vzniku, uvádí jeho nejtypičtější projevy, ale i účely jeho vzniku. Hned na úvod píše: „Mnohé předměty primitivního umění z této knihy mají důležitý význam i funkci, ačkoli řada z nich je úžasná už samou svojí vizualitou.“

z knihy Primitivní umění - Ženská maska kmene Haida, Severní Amerika

To je mimořádně podstatná poznámka: v knize totiž prakticky nenajdeme to, co dnes pod termínem „umění“ rozumíme v našem okruhu, totiž například „jen obraz“ čistě pro estetickou potěchu. Všechny „umělecké“ předměty z oblasti „primitivního umění“ mají nejen svůj hluboký duchovní rozměr, stejně jako třeba slavná evropská díla gotického či barokního slohu, ale také „účel“ - funkce řady z nich nebyla naplněna jejich samotnou existencí, nýbrž teprve činností, která byla s takovými předměty vykonávána.

z knihy Primitivní umění - Oltářní dvojnádoba, Střední Amerika

Zajímavé je i chronologické zařazení zde uvedených artefaktů. Doba jejich vzniku totiž obepíná de facto několik tisíciletí a ukazuje relativitu času. „Tlatilco figurky z Mexika se datují kolem roku 1500 př. n. l. a všechny předcortesovské artefakty spadají před rok 1521 n. l. Aljašská kultura Okvik vyřezávala předměty ze slonoviny, a to od roku 450 př. n. l. do roku 100 n. l., zatímco mnohé polynéské artefakty byly vyrobeny před rokem 1850. Africké řezby se sbíraly od pozdního 19. století do konce koloniální doby. Papuánské předměty pocházejí spíše z raného 20. století.“

z knihy Primitivní umění - Malovaná hliněná figurka bůžka, Jižní Amerika

Kniha, jež uvádí u každého předmětu jeho cenu v librách, za kterou je k mání v některém z vyhlášených světových obchodů s tímto uměním, sice může být jakýms takýms vodítkem pro sběratele, stejně ale zřejmě ani její studium nevyloučí možnost koupě padělku či neautentické nápodoby. Varovat před podvody ale není Millerové cílem. Snaží se vnést do předmětu svého zájmu trochu systému, „oddělit zrno od plev“ a v neposlední řadě také - v jen zdánlivém rozporu s výše uvedeným - esteticky potěšit čtenářovo oko. To se jí daří.

Judith Millerová: Primitivní umění
vyd. Slovart, přeložili Tereza Háblová a Radim Kopáč, 240 stran