Georges Kars patří k těm postavám evropské moderní malby, jež osobitě rozvíjely cézannovskou lekci a poučeny avantgardními směry domýšlely možnosti figurální a žánrové malby. Karsovo dílo, lépe řečeno jeho část uchovávaná v tuzemských sbírkách, se začalo znovu objevovat na větších výstavách až v posledních několika letech; umělcovu samostatnou expozici připravila v roce 1997 Jana Orliková pro státní galerii v Chebu a Liberci. Karse si obvykle veřejnost spojuje především se známým portrétem Otto Gutfreunda z roku 1913. V současné chvíli je jeho tvorba zastoupena na přehlídce Cesta na jih v Obecním domě - vedle dlouhých pobytů ve Francii a v Německu od roku 1924 pravidelně pobýval v létě ve Španělsku v Tosse de Mar.
Bytostný Evropan Kars, generační souputník Osmy, se pohyboval mezi Paříží, Prahou a Mnichovem, vystavoval také v Berlíně; mezi jeho přátele patří Jules Pascin, Maurice Utrillo i Max Jacob. Apollinaire, s nímž se malíř osobně poznal, se o Karsově tvorbě zmiňuje ve svých referátech o podzimních pařížských salonech. V roce 1911 dokonce Karsovo jméno následuje po zmínce o Duchampovi a v roce 1913 si básník výslovně všiml obrazu Ženy přebírající citrony jedná se zřejmě o plátno Balení citronů na Mallorce vzniklé v předchozím roce.
Kvůli svému židovskému původu musel Kars v roce 1939 opustit Prahu. Po okupaci Paříže a pobytu v internačním táboře se usadil v Curychu, kde přečkal válku. V únoru 1945, pravděpodobně po zprávě o tragickém osudu jeho rodiny, však spáchal sebevraždu. Siblíkova monografie končí pracemi z roku 1942, díla ze švýcarského období nejsou známa a s největší pravděpodobností byla zničena.
- pátek 11. června 1999
